KDU-ČSLAndrej Babiš nepřipouštějí zvýšení firemních daní ze dnešních 19 procent, které měla ve volebním programu ČSSD. Na druhou stranu znovuzavedení ikony levice i zásadní požadavek lidovců − progresívní zdanění − je možné.

Strany našláply ke shodě i ve snižování DPH některých komodit a při poklesu spotřební daně u pohonných hmot. „Daně jsou pro nás zásadní, navyšovat je není cesta. Potřebujeme stabilní ekonomiku a přilákat investory. Nechápu, jak ČSSD chce navyšovat daně a zároveň mluví o zahraničních investorech,“ řekl ve středu Babiš na tiskové konferenci, kde představil svůj tým expertů, Radu ekonomických poradců (REP). [celá zpráva]

Tu tvoří makroekonomové Aleš Michl a Michal Zděnek, daňový poradce Jan Čapek, ekonom a člen bývalého vládního NERV Petr Zahradník a advokát Robert Pelikán.

Babišovi experti se seznamují s návrhem KDU-ČSL

Babiš nevyloučil, že by kývl na progresivní daň pro lidi s vysokými příjmy. ČSSD žádá základní sazbu 20 procent zvýšit na 30 procent pro příjmy nad sto tisíc měsíčně.

Podle šéfa ANO se jeho experti už seznamují s návrhem lidovců. Ten počítá se zavedením tří sazeb − snížené 12procentní, základní 20procentní a 28procentní pro příjem nad 100 tisíc měsíčně − a s jejich svázáním se společným zdaněním manželů. To rodinám za vlád soc. dem. až do zavedení rovné daně Topolánkovou vládou šetřilo ročně tisíce korun.

„V takovém případě by byl zřejmě nulový dopad,“ řekl Babiš k návrhu KDU-ČSL.

„Odmítám ale platit vyšší daně v zemi, když je pak někdo rozkrade, plýtvá se s penězi. Až se to vyřeší, tak věřím, že všichni budeme solidární,“ dodal.

Shoda na snížení spotřební daně

Nabízí se tedy řešení, že by případná trojkoalice ČSSD, ANO a lidovců nehýbala s firemními daněmi (soc. dem. je chce z nynějších 19 procent zvýšit o jeden až dva body a pro velké podniky zavést 25–30procentní sazbu) a zavedla progresivní daň podle lidovců. Shoda mezi všemi partajemi panuje u snížení spotřební daně na pohonné hmoty a zavedení majetkových přiznání.

Společnou řeč by strany našly zřejmě i u DPH. Soc. dem. ji kvůli hrozícím rozpočtovým výpadkům sice nechce snižovat, ale navrhuje třetí sazbu, která by mohla být i nulová, pro léky a knihy. O případnou nulovou sazbu usiluje i ANO, chce ale vrátit sníženou sazbu DPH ze dnešních 15 na 10 procent a dát do ní i potraviny.

V tomto oboru přitom Babiš významně podniká. Podezření ze střetu zájmů už dal Babišovi pocítit první místopředseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek.

„Na prosazení změn mají dost hlasů, ale jsem přesvědčen, že se snížení DPH nepromítne do cen pro spotřebitele, ale do zvýšení marže pro Agrofert,“ řekl ve středu s narážkou na Babišovo podnikatelské impérium. KDU-ČSL chce také výhledově snížit sazbu DPH na 10 procent a zahrnout do ní „věci základních potřeb“.

Zavést registrační pokladny chtějí ČSSD i lidovci, babišovci je však zatím odmítají. „V momentu, kdy se udělá pořádek v daních, tak ať se zavedou pokladny, ale v tuto chvíli ne,“ řekl Právu šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

Mládek: Daňový ráj, ale i peklo

Stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek ve středu v ČT připustil, že z některých pozic bude muset ČSSD slevit. „Máme čtvrtinu křesel, tak se musíme dohodnout. Předpokládám, že ANO není americká Tea Party,“ uvedl s narážkou na ultrakonzervativce v USA, kteří Baracku Obamovi s pomocí některých republikánů házejí klacky pod nohy.

Podle Mládka ČSSD trvá na férovém rozdělení daňového břemene. „Není možné, aby v ČR byl pro někoho daňový ráj a pro někoho peklo, jako pro řadové zaměstnance,“ řekl s tím, že je třeba zahájit debatu o celkové restrukturalizaci daní.