Článek
Lidé byli dotazováni na politickou orientaci, která je jim nejbližší. Zároveň mohli zvolit i druhý směr, s nímž jsou schopni se identifikovat.
Za konzervativními a ekologickými hodnotami se tak umístil křesťanskodemokratický pohled (10 procent), následovaný socialistickým názorem (13 procent), komunistickým smýšlením (osm procent) a nacionalistickou vizí (tři procenta).
Souhlas s obecnými politickými názory (v procentech) | |||
---|---|---|---|
1. volba | 2. volba | celkem | |
sociálnědemokratický | 25 | 9 | 34 |
liberální | 14 | 9 | 23 |
konzervativní | 10 | 7 | 17 |
ekologický | 6 | 11 | 17 |
křesťanskodemokratický | 5 | 5 | 10 |
socialistický | 5 | 8 | 13 |
komunistický | 5 | 3 | 8 |
nacionalistický | 1 | 2 | 3 |
jiný | 6 | 4 | 10 |
žádný | 10 | 42 | 55 |
neví | 13 | ||
zdroj: CVVM |
První volba „silně kopírovala” preferovanou stranu. Stoupenci KSČM vedle komunistického názoru často volili i pohled socialistický, stoupenci ODS a TOP 09 se často označují za liberály i konzervativce. Mezi liberály se řadí i příznivci hnutí ANO.
V dlouhodobém srovnání je patrné, že výrazně klesá počet lidí hlásících se k ekologickému proudu. Oslabuje rovněž směr křesťanskodemokratický.
Z šetření rovněž vyplynulo, že chod hospodářství má být podle respondentů usměrňován státem, zároveň si však lidé nepřejí, aby byla omezena velikost soukromého majetku. Lidé nejsou ani příznivci toho, aby většina majetku byla ve vlastnictví státu. Mezi základní funkce státu naopak podle lidí patří zajištění práce pro ty, kteří pracovat chtějí.