Článek
„I kdyby tornádo přišlo, tak v reálné situaci pravděpodobnost, že elektrárna přijde o všech deset možností zajištění elektrického napájení, je extrémně nízká. Abychom mohli vše potřebné procvičit, tak jsme virtuálně připustili i tuto možnost,“ glosoval Právu scénář cvičení Ivo Novotný, manažer útvaru havarijní připravenost a požární ochrana ČEZ.
Dodal, že do krytů museli mimo zaměstnanců i dodavatelé. Pro pracovníky v budovách za oplocenou částí elektrárny byly přistaveny autobusy, které je odvezly mimo elektrárnu. Lidé museli v krytech vydržet přibližně tři hodiny, poté se mohli vrátit zpět na svá pracoviště. Ta nemusel opustit pouze personál zajišťující provoz obou bloků. Naplno fungoval i havarijní štáb elektrárny. Devatenáct odborníků přijímalo opatření pro stabilizaci situace a ochranu pracovníků elektrárny.
Obyvatel obcí se cvičení nedotklo
Do cvičení se zapojil i Státní úřad pro jadernou bezpečnost prostřednictvím svého krizového štábu. Jeho inspektoři pak dohlíželi nad průběhem cvičení přímo v Temelíně. Obyvatel žijících v blízkosti elektrárny se cvičení ale nedotklo. Jediné, co mohli lidé z okolí slyšet, byl zvuk sirén v areálu elektrárny. O plánovaném cvičení a spuštění sirén však byli s předstihem informováni.
Mluvčí JETE Marek Sviták v souvislosti s cvičením připomněl, že po havárii Jaderné elektrárny Fukušima Temelín počet cvičení zdvojnásobil. Nově se řešení mimořádných situací procvičuje minimálně osmkrát ročně. Mimo možných radiačních a technologických problémů se trénuje také zvládnutí požárů, ekologických nebo traumatologických událostí.
Před několika dny vůbec poprvé proběhlo cvičení zaměřené na ochranu elektrárny před teroristickým útokem. [celá zpráva]