Článek
„Výsledky chceme využít ke zlepšení jednotlivých bezpečnostních opatření a tím i ke snížení kriminality,“ řekl Právu autor výzkumu Aleš Zoubek, který se věnuje kriminologii a prevenci kriminality na Univerzitě Jana Ámose Komenského v Praze.
Podle šetření jsou téměř všichni vězni přesvědčeni, že staří lidé patří mezi nejčastější oběti trestné činnosti, a to většinou proto, že jsou neopatrní a fyzicky slabí.
„Například senioři považují svůj domov za bezpečné místo, ale pachatelé to vůbec nevnímají jako překážku,“ upozorňuje Zoubek s tím, že se jedná o názor 38 procent oslovených vězňů.
Shodně 21 procent trestanců označilo za nejvhodnější místo k útoku ulici a obchod. Až na posledních příčkách se umístily vchod do domu a dopravní prostředky.
Zámky a kamery
Výzkum se mimo jiné věnuje tomu, jaká bezpečnostní opatření jsou pro snížení kriminality podle vězňů nejúčinnější.
„Kromě odsouzení a dlouhodobého trestu se jedná o klasické metody, jako jsou zámky, mříže nebo kamerové systémy. Naopak za zcela neúčinné považují namátkové policejní kontroly, přitom při výkonu služby jsou velmi časté,“ dodává Zoubek.
Neumějí žít ve společnosti
Pachatelé odpovídali i na otázku, proč se část osob po propuštění vrací zpět za mříže. Většina se domnívá, že tomu je tak proto, že neumějí žít ve společnosti.
„Dlouhý výkon trestu vede k tomu, že ztrácejí sociální kontakty a vazby na rodinu. Pokud před vězeňskou bránu strčíte člověka s igelitkou, kterému nebude poskytnuta podpora nebo pomoc, tak se vrátí zpět za mříže,“ dodává Zoubek.
Výzkum, který odstartoval loni v létě a trval půl roku, má podle Zoubka přispět také ke vzdělávání odborníků. Nyní se k jeho výsledkům vyjadřují experti. „O výsledky se zajímají policisté, vězeňská služba i Úřad vlády,“ uzavřel Zoubek.