Článek
Německý kardinál Reinhard Marx při mši vyzval k pokračování smíření mezi Čechy a Němci a připomněl 75. výročí od podpisu mnichovské dohody, která znamenala okupaci Československa. Podpis mnichovské dohody podle něj bezpočet lidí v Česku i Evropě zavalil nepopsatelným utrpením.
"Násilí a bezpráví vsadilo těžké rány a zanechalo hořkost. Všeho velice lituji, naplňuje mě to smutkem a velice se mě to dotýká," uvedl Marx, který si za svá slova vysloužil obrovský potlesk přítomných.
Na svatováclavskou pouť nepřijel kvůli soukromému programu a oslavě 69. narozenin prezident Miloš Zeman, který tak nepokračuje v tradici svého předchůdce Václava Klause, jenž se pouti v posledních letech účastnil. Chyběl tentokrát i Klaus, který je podle svého webu pracovně v USA. Lidé si v Den české státnosti při mších a poutích připomínají svatého Václava po celé republice.
Arcibiskup Dominik Duka
Průvod sledoval (vpravo) Karel Schwarzenberg (TOP 09).
Duka ve své řeči připomněl, že letošní mše se koná v roce, kdy se připomíná 1150 let od příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Zdůraznil také, že Stará Boleslav patří mezi nejstarší mariánská poutní místa a přirovnal ji například k podobným významným místům, jako je polská Čenstochová.
Ostatky sv. Václava
Podle Duky se kníže Václav stal už ve středověku symbolem odvahy ke změně a naděje na příznivý osud. Při mši byla před arcibiskupem lebka svatého Václava, která je nejvýznamnější svatováclavskou relikvií. Podle Duky je lebka znakem, že byl kníže Václav také bojovníkem, který dvakrát unikl smrti.
"Potřetí podlehl zradě a zákeřnému přepadení, a to je důvod, proč zde jsme. To je důvod, proč vždy v ohrožení a ve chvílích zrady, prosíme slovy básníka, aby náš svatý kníže potěžkal kopí," uvedl Duka.
Průvod ve Staré Boleslavi
Podle policejní mluvčí Markéty Zlochové byla návštěvnost svatováclavské pouti nižší než v předchozích letech. Policie nezaznamenala žádné problémy v místech pouti ani v dopravě. Centrum města bylo pro automobily uzavřené.
Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Tradičně se tam 28. září u příležitosti svátku svatého Václava scházejí tisíce věřících.
Národní Svatováclavská pouť (mše s ostatky Svatého Václava)
Národní svatováclavskou pouť obnovila v roce 2003 římskokatolická církev. Při své návštěvě v roce 2009 na ni zavítal nyní už bývalý papež Benedikt XVI. Tehdy na akci dorazilo 50 000 lidí. Ve Staré Boleslavi se vedle duchovního programu konají koncerty a tradiční pouťové zábavy.
Kdo byl svatý Václav
Předpokládá se, že se svatý Václav narodil okolo roku 907 knížeti Vratislavovi a jeho ženě Drahomíře. Od útlého dětství jej vychovávala babička (svatá) Ludmila. O životě a především zbožnosti Václavově se traduje řada legend, podle nichž například vlastnoručně pěstoval révu a obilí pro svaté přijímání, pečoval o chudé, otroky a vězně, kácel modly i šibenice.
Předpokládá se, že se svatý Václav narodil okolo roku 907 knížeti Vratislavovi a jeho ženě Drahomíře. Od útlého dětství jej vychovávala babička (svatá) Ludmila. O životě a především zbožnosti Václavově se traduje řada legend, podle nichž například vlastnoručně pěstoval révu a obilí pro svaté přijímání, pečoval o chudé, otroky a vězně, kácel modly i šibenice. Faktem je, že to byl velmi schopný vladař. Byl patrně velmi vzdělaný, což rozhodně nebylo běžné. Rozšiřoval vojensky državy Přemyslovců. Porazil například kouřimského knížete Radslava. Dokázal se vzepřít německému králi Jindřichu Ptáčníkovi a podrobil se mu, teprve až když Jindřich přitáhl do Čech a porazil jej. Založil chrám sv. Víta coby hlavní kostel knížectví. Jeho bratr Boleslav jej nechal zavraždit 28. září 935 na svém sídle ve (Staré) Boleslavi.
Brzy po smrti byl spontánně svatořečen a byly sepsány první legendy o jeho životě. Jsou s ním spojovány nejrůznější zázraky, převážně z doby po jeho smrti. Svatý Václav je hlavním patronem českého národa i země a je jediným českým světcem, jehož svátek je součástí celosvětového kalendáře římskokatolické církve.