Tyto blokové pokuty totiž přecházejí následně do tzv. dělené správy s tím, že je pak vymáhá celní správa. Ze zhruba 80 procent se jedná o tisícikorunové pokuty vyměřené státní policií.

„Na výši nedoplatků v dělené správě mají největší podíl nedoplatky z pokut ve správním a blokovém řízení. Jedním z faktorů zvyšujících nedoplatky u pokut jsou pokuty udělené Policií ČR cizím státním příslušníkům,“ uvádí zpráva ministerstva financí.

„Dalším důvodem pro vznik nedoplatků v dělené správě je stále častější ukládání pokut mladistvým, nezaměstnaným a bezdomovcům. Tyto pokuty jsou prakticky nevymahatelné,“ konstatuje zpráva.

Loni celníci od státní policie převzali přes 382 tisíc pokut uložených v blokovém řízení v celkové výši přesahující půl miliardy. V úhrnné statistice ale nedosahují celníci nijak špatné vymahatelnosti – je na úrovni téměř 80 procent, když od přestupkářů za loňský rok inkasovali přes 400 miliónů.

Na místě zaplatilo méně hříšníků

Jedno je však jisté – méně lidí zaplatí pokutu hned na místě. „V roce 2012 se o osm procent snížily příjmy z pokut na místě zaplacených,“ uvedli ve své výroční zprávě celníci.

Jen pro dokreslení – průměrná výše blokové pokuty uložené strážníky obecní či městské policie byla podle statistiky ministerstva vnitra v loňském roce 363 korun. Ve zhruba polovině měst a obcí jeden strážník za rok vybere pokuty celkem za 20 až 50 tisíc korun.

Finanční náklady radnic na jednoho strážníka však přitom v průměru přesahují půl miliónu ročně.

Téměř všechna města na svých stránkách informují, jak vymáhají blokové pokuty nezaplacené na místě, a to i ty, které udělí městská policie.

„Blokové pokuty jsou ukládány v nejnižší částce 100 Kč a vymáhá se každá částka, která je vyšší než 50 Kč. Pokuty uložené po 31. 12. 2005 se vymáhají maximálně dvacet let,“ sděluje například svým občanům Chrudim.

Před rokem 2005 se pokuty promlčovaly již po pěti letech. Blokové pokuty vymožené celníky ovšem neplynou do kasy státní policie nebo městské pokladny, ale přímo do státního rozpočtu.