Stavba měla být hotova už v roce 2009, zpoždění způsobily hlavně spory s majiteli sousedních bytů a komplikace se stavební firmou. Ta byla nakonec nahrazena jinou.

"Nejvíce si cením, že dům stojí; že jsem to nezapíchl a nenechal tu vykopanou jámu. Vážně jsem o tom přemýšlel, jednou jsem projekt i zastavil," řekl Právu majitel domu Michal Štěpánek.

Ceny jsou pro Plzeňany zdánlivě vysoké.majitel domu Michal Štěpánek

Z celkem 53 nejluxusnějších bytů v Plzni se zatím prodala polovina, první vlastníci se do nich nastěhují koncem října.

Vstup do domu vede přes recepci. Navrhoval ji architekt Bořek Šípek.

Vstup do domu vede přes recepci. Navrhoval ji architekt Bořek Šípek.

FOTO: Michael Development

Zájem nyní sílí, přesto prodej není snadný. "Ceny jsou pro Plzeňany zdánlivě vysoké, ve skutečnosti jsou ale směšně nízké. Projekt byl strašně drahý a byznys je daleko menší, než kdybych místo pana Šípka oslovil běžného českého architekta," líčí Štěpánek.

Cena? I 20 miliónů

Za nejlevnější byt, garsonku ve druhém patře o rozměru čtyřicet metrů čtverečních, zájemce zaplatí 2,4 miliónu korun. Naopak ten nejdražší se nachází v patře devátém, včetně teras má přes tři sta metrů čtverečních a stojí 21,5 miliónu.

"Nabízí výhledy do tří světových stran, terasy unesou i vířivku," líčí jeden z prodejců. Přístup do bytů vede přes recepci. Z důvodu zachování soukromí se na budově nenacházejí zvonky – vše vyřídí recepční. Zajímavostí jsou i sklepy umístěné na patrech bytů, garáže jsou pod objektem.

Výhled z bytu v sedmém patře na historické centrum Plzně.

Výhled z bytu v sedmém patře na historické centrum Plzně.

FOTO: Jan Švábek, Právo

Rukopis stavbě vtiskl slavný architekt, výtvarník a designér Bořek Šípek. Mimo jiné se staral o fasádu domu, recepci s lobby nebo koupelny. Šípek je držitelem několika prestižních zahraničních cen. Na svědomí má například muzeum moderního umění v nizozemském Den Bosch, skleněný dům v Hamburku, pavilón automobilky Škoda v Hamburku nebo butiky módního návrháře Karla Lagerfelda v Paříži.

Památka na rodinu

Název budovy Štěpánek zvolil na počest své rodiny, která s výjimkou matky (rozené Ehrlichové) našla smrt v koncentračním táboru v Osvětimi. Právě Šafaříkovy sady byly místem, kde Ehrlichová až do roku 1938 trávila své mládí. "Její otec, matka a patnáctiletý bratr se z koncentračního tábora nevrátili," popisuje Štěpánek. V domě proto nechal umístit pamětní desku.