Článek
Zeman pravidelně čelí kritice části politické scény, podle níž posouvá Česko k prezidentskému systému. Podle Rychetského se ale pohybuje v mantinelech vytyčených ústavou.
"Zatím se vůbec nedá hovořit o tom, že by z ústavního rámce, který je u nás jednoznačný, jakýmkoliv způsobem vybočil. Zdůrazňuji slovo zatím, protože nechci předvídat budoucnost," řekl předseda Ústavního soudu, jehož Zeman navrhl pro další desetileté období.
Přímá volba
Způsob, jakým se před první přímou volbou měnila ústava, považuje Rychetský za systémovou chybu. Navíc prý zvolená úprava nabourává českou, respektive československou tradici parlamentní demokracie, založenou ústavní listinou z roku 1920. "Myslím si, že takto hluboký zásah do této ústavní formy byl dost ukvapený," uvedl Rychetský.
Rychetský se Zemanem spolupracuje při doplňování Ústavního soudu. Z jejich iniciativy se začal scházet neformální poradní sbor složený z vrcholných představitelů justice, s nimiž prezident konzultuje konkrétní jména kandidátů. V době, kdy na Hradě úřadoval Václav Klaus, nic podobného neexistovalo.
Soudci mají být „nevděční”
Zpochybňování nezávislosti Ústavního soudu kvůli vazbě na Zemana se Rychetský neobává. Současný model výběru kandidátů za účasti představitelů justice je podle Rychetského korektnější, důstojnější a transparentnější, než kdyby hlava státu jen zveřejnila kandidáta, aniž by veřejnost věděla, odkud jméno vzešlo a kdo se k němu vyjádřil.
Na druhou stranu Rychetský zdůrazňuje nutnost zachování odstupu a "separace" mezi jednotlivými ústavními institucemi, tedy také Ústavním soudem a prezidentem.
"Ústavní soud se nemůže příliš ‚kamarádit‘ s žádnou jinou ústavní institucí, prezidenta nevyjímaje," řekl Rychetský. Soudci jsou podle něj "povinováni nevděkem" k hlavě státu, která je jmenovala, aby se vyhnuli podezření, že vznikl jakýkoli vztah závislosti.
