Jaký je váš vztah k premiéru Rusnokovi a prezidentu Zemanovi?

Můj vztah k oběma je neutrální. Pana Rusnoka jsem měl ve svém poradním sboru, ještě když jsem byl ministrem školství. Byl tam přes terciární reformy a přes konkurenceschopnost, ale znám ho jen z nějaké komise. Spíše tu situaci ze své neutrální pozice sleduji a komentuji. Není to tedy o sympatiích, jen sleduji ty kroky a beru je jako racionální, pragmatické, a čekám.

Nemáte ale problém třeba s některými jmény v Rusnokově vládě?

Celý ten tým nevnímám nijak negativně. Ty laciné útoky a záminky, proč jim vyslovit „ne“ kvůli Janu Fischerovi, to beru opravdu jen jako záminku.

Říká se, že sháníte ve Sněmovně pro vládu hlasy. Čí?

Neříkám, že se nebavím s jinými poslanci. Nejsem ztracen někde v koutě. Komunikuji nejvíce s nezařazenými poslanci a společně se bavíme o tom, co se nám na situaci líbí, nelíbí a jaká je nejideálnější varianta. V tuhle chvíli se samozřejmě bavím s některými kolegy – nebudu je jmenovat – je jich pár, zda podpoříme Rusnokovu vládu.

Čím by si vláda získala vaši důvěru?

První věc je nastartovat ekonomiku, protože tupé škrty ji strašně sešněrovaly. Tady panu Rusnokovi věřím. Druhá věc je můj bývalý resort, a tam mě zajímá, aby nestagnovaly platy učitelů, ale spíše narůstaly.

Pan prezident řekl, že jsou tři pro něj důležité oblasti – vzdělávání, zdravotnictví a sport – a minimálně ve dvou se s panem prezidentem shodneme, že jsou klíčové.

V čem ale vidím největší hřích, je Drábkův resort sociálních věcí. K němu mám tisíce výhrad, ale ta nejzásadnější – byl jsem několikrát svědkem toho, že se strašně dostali na pomezí lidi s handicapem, kterým by většinová společnost měla pomáhat.

O handicapovaných občanech, kteří se dostali do role žebráků, na úplný okraj společnosti, se vůbec nemluví. Toho ministra práce a sociálních věcí velmi intenzivně sleduji.

A pak je tu sport.

Ano, to je oblast, které se intenzivně věnuji – podpora všestranného sportu. Nečasova vláda se zaříkala, jak bude podporovat malé kluky v trenýrkách, ale je to divné – podporu vždycky dostali ti velcí kluci v trenýrkách, kteří nemají být stranou, ale neměli by být jedinými příjemci. A jelikož pan prezident řekl, že třetí jeho prioritou je sport, a domnívám se, že ho měl na mysli  v podobě zdravého životního stylu a sportování dětí, věřím, že se tam opět najdeme.

Toto jsou vaše podmínky pro vyslovení důvěry?

Nekladu si podmínky. Jsou to ideové věci, které by ta vláda měla dělat, budu je v tom hledat a zvažovat, zda ji podpořím. Nemám podepsaný žádný bianco šek, nepodepsal jsem stojedničku ani jsem se nezavázal, že někomu dám na sto procent podporu.

Jsem neutrální, ale spíše mírně sympatizuji a mám dojem, že s týmem, který tady je na dobu přechodnou, nemám zásadní problém. Nejčistší řešení je ale rozpuštění Sněmovny a vypsání voleb.

Budete mít i nějaké finanční požadavky, jako třeba na bývalou koalici, které jste zvedl ruku pro rozpočet poté, co vám uvolnila 800 miliónů korun pro sport?

To dostali sportovci. Ale musím říct, že 300 miliónů pro jednoty a kluby, pro to podhoubí, kde čekají na dvacet třicet tisíc, aby se zaplatily dětem tělocvičny, k nim ještě nedošlo…

A kvůli tomu jste hlasoval proti koalici při hlasování o rozpuštění Sněmovny?

Ne. V tuto chvíli neexistuje stojednička – to je pofidérní stojednička, která bude pořád někoho lanařit, a to není důstojné a je to ten trend kupování někoho a korumpování. Takže jsem tak hlasoval ne proto, že koalice něco nesplnila, ale v této patové situaci jsem považoval za nejrozumnější rozpustit Sněmovnu a udělat volby, protože tato země potřebuje akceschopnou vládu. Je tady ale teď nejpravděpodobnější šance, že by pan Rusnok mohl provést za nějakou dobu racionální věci – tomu vcelku fandím.

Budete mít nějaké finanční požadavky?

Tehdy jsem 800 miliónů požadoval, když se na konci roku 2012 jednalo o rozpočtu pro rok 2013. Řekl jsem, že podpořím tento rozpočet, ale bude tam pozměňovací návrh – 800 miliónů, z toho 300 pro to podhoubí. Jinak si nekladu nějaké takové věci, kladu si ideové teze, které jsem už řekl. Ale Josef Dobeš nebude jazýčkem na vahách, bude jen jedním z 200 poslanců.