Celkový objem peněz na obnovu postiženého území bude podle Minčiče záležet na skutečných zjištěných škodách. Přidělení finanční pomoci pak bude podmíněno schválením takzvané strategie obnovy území, kterou má vypracovat ministerstvo pro místní rozvoj na základě hlášení jednotlivých krajů. O poslání peněz bude rozhodovat vláda.

Na bezprostřední pomoc je v rozpočtu připraveno 300 milionů korun. Pokud to bude nezbytné, může vláda podle náměstka částku o zhruba 100 milionů navýšit. "Touto cestou se dostává postiženým subjektům skutečně jen ta bezprostřední pomoc. To neodstraní řekněme všechny škody. Jenom chci podotknout, že uvolňování těchto prostředků není spojeno s žádnou dramatickou administrativou kraje. V podstatě žádané prostředky dostanou okamžitě," uvedl Minčič.

Náměstek ministra financí také odhadl dopady daňové úlevy, kterou pro podnikatele postižené záplavami připravil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle Minčiče by opatření pro veřejné rozpočty v příštím roce mohlo znamenat výpadek až pět miliard korun. Mnohem pravděpodobnější ale prý bude pokles daňových příjmů kolem tří miliard korun, neboť řada podnikatelů i v důsledku povodní vykáže ztrátu.

Ministr financí v pátek oznámil, že stát odpustí daň z příjmu za letošní rok podnikatelům i firmám postiženým povodní. Daň odpustí do výše škod, které musí potvrdit pojišťovna nebo soudní znalec. Osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), které byly poškozeny záplavami, ministerstvo odpustí zálohy na daň splatné již 15. června, případně také penále.

S povodňovými škodami zatím podle náměstka nepočítá navrhovaný deficit státního rozpočtu pro příští rok, který by podle ministerstva měl být na úrovni 105 miliard korun. Podle Minčiče stát zatím neuvažuje ani o vydání povodňových dluhopisů, jako tomu například bylo před 11 lety.