ČSSD požádala, aby instituce, jejichž zástupci měli u ÚS svědčit, poskytly soudu alespoň písemná vyjádření. To ÚS rovněž odmítl a stejně se postavil k návrhu zástupce senátorů, aby byli vyslechnuti čtyři poslanci VV.

Vládu před plénem ÚS zastupuje šéf legislativní rady Petr Mlsna, skupinu senátorů advokát Karol Hrádela, poslance ČSSD místopředseda strany Lubomír Zaorálek a komunisty poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová.

Navrhovatelé dostali možnost pronést závěrečné řeči. Zaorálek se pozastavil zejména nad dlouhodobým horizontem restitucí. "Kdo má tuto jistotu," položil si řečnickou otázku s tím, že církevní segment bude restitucemi zvýhodněn.

Po závěrečných řečech předseda ÚS Pavel Rychetský jednání odročil na 16. hodinu v pondělí 3. června.

ČSSD chtěla povolat ministry

Zaorálek navrhl povolat jako svědky ministryni kultury Alenu Hanákovou (TOP 09), ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) i olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera.

Sociální demokraté požadovali také svědecký výslech ústředního ředitele Státního pozemkového úřadu Petra Šťovíčka a šéfa Lesů ČR Michala Gaubeho. Oba by měli podle Zaorálka poskytnout další informace o tom, jak stát stanovoval hodnotu vydávaných pozemků. Posledním navrženým svědkem byl představitel Bratrské jednoty baptistů Milan Kern. Baptisté peníze plynoucí z církevních restitucí odmítli.

Nečas věří, že soud stížnost zamítne

Kern pro Právo reagoval slovy: „Když budu předvolán soudem, tak určitě přijdu. V Ekumenické radě církví znají, z jakých důvodů jsme odmítli. Ten zásadní je, že baptisté v minulosti se vždy samofinancovali. To není předmětem napětí. To je naše rozhodnutí a my neposuzujeme rozhodnutí těch ostatních.“

Mlsna argumenty protistrany odkázal na vyjádření kabinetu, které soud obdržel.

K jednání Ústavního soudu se pro Právo vyjádřil i premiér Petr Nečas, který je právě na státní návštěvě v ruském Jekatěrinburgu. „Pevně věřím, že se Ústavní soud rozhodne spravedlivě a moudře, a tudíž zamítne tuto stížnost,“ uvedl.

Odpůrci chtějí zrušení zákona

Hrádela požádal v úterý o odklad jednání, protože mu někdo z auta ukradl důležité dokumenty. Soud v úterý o návrhu nerozhodl. Na krátký čas k přípravě si v minulých dnech stěžovali i sociální demokraté.

Vládní návrh obhajoval ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna (vlevo).

Předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna (vlevo).

FOTO: Miroslav Homola

Všechny tři návrhy žádají zrušit zákon jako celek, senátoři ještě jako alternativu předkládají zrušení některých konkrétních částí, paragrafů, vět či slov. Všichni odpůrci zákona kritizují, že se církevní restituce podle jejich názoru týkají i majetku, který církvím nikdy z právního hlediska nepatřil. Dále zpochybňují výpočet a rozdělení finančního odškodnění. Další část argumentů směřuje proti způsobu projednávání a schvalování zákona. ÚS v minulosti apeloval na zákonodárce, aby majetkové vyrovnání s církvemi vyřešili.

Soudce Balík není podjatý

Soudce zpravodaj Stanislav Balík na úvod seznámil účastníky řízení s argumenty pro zrušení restitucí a následně i s oponentním názorem vlády a stanoviskem předsedkyně Sněmovny.

Plénum Ústavního soudu už před začátkem středečního jednání řešilo námitku o jeho údajné podjatosti. Na tu si stěžovala skupina senátorů zastupovaných advokátem Hrádelou. Plénum to ale odmítlo, a Balík tak smí dál jako zpravodaj řešit návrh na zrušení zákona o církevních restitucích.

Video

Předseda strany Věci veřejné Vít Bárta o církevních restitucích, zdroj: Miroslav Homola, Právo

Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních.