Z průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že by podle mužů měla žena stále vařit (77 procent dotázaných).

Názor, že by se ve vaření měli partneři střídat, zastává jen pětina dotázaných.
Naopak podle většinového mínění jak mužů, tak žen by měli partneři společně nakupovat (50 procent dotázaných) a pečovat o děti (55,7 procenta dotázaných).  V praxi však úklid, nákupy, starost o děti, učení se s nimi, příprava do školy či péče o nemocné dítě zůstávají dominantní činností žen. Jen pro srovnání – s dětmi zůstává doma v době nemoci jen 15 procent mužů, 25 procent otců malých dětí se významně podílí na domácích pracích.

I při střídavé péči po rozvodu někdy přebírají roli otce buď nová partnerka, nebo jeho rodiče.

„Před svatbou jsem si především zjistil, jak ráda a zda vůbec budoucí manželka vaří,“ řekl Právu osmadvacetiletý Karel s tím, že pro nadcházející vztah je dobré vědět třeba i to, kdo má rozhodující slovo v původní rodině budoucí partnerky.

V realitě nespojujeme slovní podporu s praktickým životem, teze, se kterými souhlasíme, v praxi nerozvíjíme. Současně si přitom ale myslíme, že to děláme,psycholožka

Přes propagační kampaň, aby i otcové zůstávali na rodičovské dovolené, jich například tuto možnost využívá jen pět tisíc, tedy zhruba dvě procenta z celkového počtu příjemců rodičovského příspěvku. Do rodičovské navíc spíše unikají muži před hrozbou nezaměstnanosti.

Mýtus živitele padl

Muži by měli podle průzkumu CVVM především vydělávat a finančně zajistit domácnost, myslí si dvě třetiny obyvatel. Konzervativní vžitá představa, že muž je živitel rodiny, už ale velmi často v praxi neplatí. Bez příjmů partnerky by se většina českých rodin ekonomicky zhroutila. Propadl by se hypoteční trh, protože rodiny by si bez dvou příjmů jen těžko mohly brát hypotéky.

Je rozdíl mezi deklarovaným postojem a realitou, potvrzují psychologové.

Oba partneři například prosazují stejné vzdělání, nebo by jim nevadil vyšší příjem ženy či její rychlý kariérní nástup. V praxi to však často nefunguje, muži často trpí komplexy z úspěšných žen.

„Jako Češi jsme tolerantní, máme rádi moderní myšlenky a postoje, tedy i rovnoprávnost,“ říká psycholožka Kateřina Irmanovová. „V realitě ale nespojujeme slovní podporu s praktickým životem, teze, se kterými souhlasíme, v praxi nerozvíjíme. Současně si přitom ale myslíme, že to děláme,“ dodává.

Praktická shoda mezi partnery je ve financích – podle mínění 80 procent dotázaných by měla být starost o rozpočet společná a příjmy obou jsou považovány za společné. V praxi se tak skutečně podle Českého statistického úřadu děje v 67 procentech domácností, žena hlídá většinu běžných výdajů na provoz domácnosti.

Vysokoškoláci jako předvoj

Rozdíl v postojích k rozdělení rolí v domácnosti a vzájemné kooperaci je v české společnosti výrazný podle věku a vzdělání. Mladší ročníky vysokoškolsky vzdělaných mužů v praxi doma pomáhají, jsou ochotní se o povinnosti dělit, včetně péče o děti.

Podle sociologů je ale možná příčina v tom, že tato skupina mužů dosti často preferuje místo oficiální svatby tzv. soužití „na psí knížku“, kde spolupráce je podmínkou fungování neformálního svazku. Svoji roli sehrává současně i charakter práce, která umožnuje vysokoškolákům více dělit čas mezi rodinu a práci, eventuálně pracovat z domova.

„Velkou roli, jak to bude v nové rodině fungovat, sehrává i to, jak to fungovalo v rodinách rodičů, jaké tam panovaly vztahy, na co jsou mladí lidé zvyklí,“ říká socioterapeutka Marie Macháčková.

Přes všechny změny a peripetie, kterými česká rodina při rozdělování rolí prochází, zůstává pro naprostou většinu českých mužů a žen šťastná a harmonická rodina a výchova dětí nejvyšším životním cílem, tmelem soužití.