Hermanovi Rada vyčítá chaotičnost ve zpracování projektů, kdy časté odchody pracovníků z ústavu způsobují nedokončování témat. Nesystematicky i chaoticky probíhá i digitalizace dokumentů, které pak ale nebývají zpřístupňovány badatelské veřejnosti.

„Setkáváme se s tím, že se často informace, které má ústav k dispozici stávají exkluzivními, se kterými může pracovat jen úzká skupinka lidí. Je to taková privatizace historických dat,“ podotkl Jelínek.

Podle něho je nutné odideologizovat ústav, neboť „léta pracuje na zadání pravice a pak třeba bude pracovat na zadání levice a mezi tím se mu budou všichni renomovaní historici vyhýbat,“ prohlásil Jelínek.

Herman se úterního jednání rady nezúčastnil, protože byl na přednášce v Brně a zastupoval ho jeho náměstek Pavel Žáček.

Rada se sešla také se zástupci odborových organizací v ústavu, aby se vyjasnila častá fluktuace v řadách pracovníků ÚSTR. Obě strany se podle Jelínka shodly na tom, že není pro vědeckou práci dobré, není-li pracovní kolektiv stabilizován, ale rozdílné názory zazněly na důvody odchodů mladých lidí. Zástupci odborové organizace vidí hlavní problém v častých výměnách vedení ÚSTR, neboť s každým novým ředitelem přichází „personální devastace“.

Většina personálních změn se podle Jelínka týká především období, kdy v čele ústavu stál jeho první ředitel Pavel Žáček, a další vlna nastala až po příchodu Hermana do vedení.

Žádné černé listiny neexistují

„Bylo nám podsouváno, že existují nějaké černé listiny zaměstnanců, což my absolutně odmítáme, neboť naším cílem je personální stabilizace. Aby lidé, kteří začnou nějakou práci dělat, ji také měli příležitost dokončit. Není možné, aby jeden člověk začal pracovat na nějakém projektu a jestliže pak odejde sám, nebo je propuštěn, tak jeho projekt spadne pod stůl. Tím se ztrácí často několikaletá práce a to je v případě instituce, která stojí 150 miliónů ročně ze státního rozpočtu opravdu škoda,“ prohlásil Jelínek.

„Rada nebude provádět mikromanagement. Personální záležitosti jsou plně v rukách ředitele. My nebudeme rozebírat jednotlivé případy a sdělili jsme odborům, že budou-li mít pocit, že s nimi vedení v těchto věcech nekomunikuje, tak mají na radu dveře otevřené,“ řekl Jelínek.

Plýtvání s talenty

„Faktem je, že v krátké historii ústavu bychom mohli najít zhruba desátku mladých historiků, kteří za nějakých okolností byli nuceni odejít. Někteří se vrátili, ale většina zůstala mimo, což považuji za plýtvání s talenty. Lidí, kteří mají odborné vzdělání Ph.D. je v ústavu jen osm procent,“ dodal Jelínek.

Uvedl jako příklad Vítězslava Sommera, který dostal koncem loňského roku výpověď a jako důvod byla uvedena reorganizace. Podle Jelínka je s podivem, že ústav s udáním tohoto důvodu propustil téměř stejný počet pracovníků, jako vzápětí přijal, což vzbuzuje podezření, že o žádnou reorganizaci nešlo. Sommer nyní je doktorandem v Paříži, což podle Jelínka dokazuje, že jde o schopného odborníka. Jak dodal, není pak divu, že ÚSTR těžko získává mezi odbornou veřejností renomé.