Článek
Astronomické jaro nastává obvykle 20. nebo 21. března, vzácně dokonce 19. března. Posun je dán tím, že délka roku neodpovídá celému počtu dní. Kalendář to koriguje takzvanými přestupnými roky, kdy únoru přidává navíc další den, a tím posouvá i začátek jara.
Rovnodennost, která se s příchodem astronomického jara, respektive podzimu, pojí, je pouze zdánlivá a den je nyní o pár minut delší nežli noc.
"To je způsobeno takzvanou refrakcí, tedy tím, že sluneční paprsky se ve vzduchu nešíří přímočaře, nýbrž se v důsledku indexu lomu světla poněkud ohýbají k zemskému povrchu. Vycházející a zapadající Slunce tedy vidíme již ve chvíli, kdy se ve skutečnosti nachází asi tak 0,8° pod obzorem," uvádí Český hydrometeorologický ústav.
Rovnodennost je zajímavá i tím, že stíny po rovné ploše, ať vodorovné nebo svislé, se během dne pohybují po přímce, a nikoli po křivce jako po zbytek roku.
Sníh vadí zejména stěhovavým ptákům
Do konce tohoto týdne ještě meteorologové předpovídají také sněžení. Teploty budou ve středu přes den vyšší, místy až deset stupňů, ve čtvrtek se ale začne ochlazovat a v pátek ráno teploty klesnou i na minus pět stupňů, přes den se budou držet kolem nuly, v sobotu bude ještě o něco chladněji.
Více než motoristům ale může v těchto dnech ublížit stěhovavým ptákům, kteří se vracejí a přes zasypanou krajinu se nedostanou k potravě.
Na sníh mohou podle ornitologů doplatit životem nejen skřivani, špačci, čejky nebo konipasi, kteří se již vrátili z teplých krajin, ale i sýkorky, pěnkavy, zvonci a další druhy, které přečkaly doma celou zimu. Vysoká vrstva sněhu představuje překážku i pro dravce a sovy, kteří se těžko dostanou ke kořisti.