Článek
Jde o příspěvek na telefon, ubytování v hlavním městě, na asistenta, poslaneckou kancelář, její vybavení. Ty poslanec do rukou nedostane, protože je komora proplácí na základě faktur, ale jde o desetitisíce měsíčně za každého.
Právě případ Pekárek přitom stojí za tímto návrhem celého poslaneckého klubu ODS. Nečasovi poslanci se marně snažili poté, co poslanec pomohl koalici při schválení daňového balíčku, přimět svého stranického kolegu k odchodu ze Sněmovny. Ten ale odmítl složit mandát, takže i v případě nástupu do vězení, kam má podle ČTK nastoupit v pondělí, má podle zákona nárok na plat ve výši 55 900 korun a náhrady 34 200 hrubého.
Benda: dělá nám to ostudu
„Musíme to nějak vyřešit, protože jde o problém, který nám dělá mimořádnou ostudu,“ řekl Právu šéf klubu ODS Marek Benda. „Tak jsme to zkusili, i když připouštím, že to není ideální řešení,“ dodal Benda.
Návrh změny platového zákona počítá i s tím, že pobyt za mřížemi se nebude počítat do tzv. odchodného. Tedy do peněz, které dostává každý poslanec a senátor po skončení mandátu. Výše odchodného je přitom závislá na počtu let v parlamentu, k němuž se připočítává ještě jeden plat. V případě poslanců tak může jít maximálně o pět platů, v případě senátorů o sedm.
Koalice původně počítala s tím, že Sněmovna by schválila změnu v zrychleném řízení, tedy během prvního čtení. Tomu ale zabránilo veto opoziční soc. dem.
Výbory můžou platový zákon ještě změnit
Návrhem se tak budou muset zabývat sněmovní výbory a jeho schválení přijde na řadu zhruba v dubnu. Projednání ve výborech tak může znamenat, že poslanci k původnímu návrhu mohou přidávat další změny.
Tak tomu bylo koncem roku, kdy parlament schvaloval novelu platového zákona kvůli ústavní stížnosti soudců, přičemž do hry okamžitě vstoupila možnost zrušení zdanění náhrad poslanců a senátorů. Sněmovna nakonec tento návrh poslance Vladimíra Vilímce (ODS) neschválila, nicméně většinově podpořila jiný návrh Jana Čechlovského (ODS), podle kterého se nově z náhrad neplatí zdravotní a sociální pojištění. Tím si zákonodárci měsíčně přilepšili o zhruba šest tisíc.
Ztráta mandátu pro odsouzené do dalšího čtení
Sněmovna také pustila do dalšího kolečka novelu ústavy, kterou připravila šéfka komory Miroslava Němcová (ODS) a to také kvůli případu souzených poslanců. V tomto případě byla hlavní motivací pro novelu kauza Jaroslava Škárky a Víta Bárty a případ Davida Ratha.
Podle novely ústavy by měli zákonodárci v případě pravomocného odsouzení přijít o svůj mandát.
Někteří právníci, včetně legislativní rady vlády, ale mají k takovému řešení výhrady. Připomínají totiž možnost dovolání, které by si mohl pravomocně odsouzený poslanec či senátor podat a v případě úspěchu by mu měl mandát zůstat. Jenže v té době by už v jeho lavici seděl náhradník, který by jen těžko mohl přijít o mandát.
Schválení této novely ústavy tak není zdaleka jisté.