"Nový prezident, obrazně řečeno, obuje boty předchozího prezidenta a vykonává oprávnění a kompetence, které se pojí k prezidentské funkci a které je třeba vykonat. Tato oprávnění a kompetence nejsou osobní výsady, nýbrž pojí se k funkci a je v zásadě lhostejné, kdo funkci vykonává," uvedla bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

Ústavní právník Jan Kysela má stejný názor a upozorňuje, že nový prezident „nastupuje do jedoucího vlaku“. "Prezident jako prezident, jde o instituci, nikoliv o osobu," dodal.

Ústava stanovuje prezidentovi na posouzení zákonů 15 dní. Mandát Václava Klause vyprší 7. března, lhůta tedy začne plynout od 21. února.

Podepíše možná elektronické předpisy

Možnost, že by normy doručené tento měsíc na Hrad mohl podepisovat až nový prezident, by se mohla aktuálně týkat šesti norem, které minulý týden zamítl nebo doporučil upravit Senát, například zákona o zavedení povinných elektronických lékařských předpisů. Sněmovna má o nich znovu rozhodovat příští týden. Záleželo by na tom, jak rychle budou zákony poslány na Hrad.

Na Zemanovi bude také podpis pod doplňkem lisabonské smlouvy, který se týká nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). ČR je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila. Senát před dvěma měsíci neúspěšně vyzval Klause, aby loni parlamentem přijatý dodatek podepsal.

Podle Wagnerové bude muset Zeman na rozdíl od jiných zákonů svůj podpis pod takzvaný Euroval připojit, už s ohledem na nález Ústavního soudu z listopadu 2009. V opačném případě už senátoři naznačovali, že by se znovu obrátili na Ústavní soud.