„Nemyslím, že debata má jasného vítěze a že na poslední chvíli změní preference,“ řekl Právu Pehe. Podle něj debata jen potvrdila zaběhnuté stereotypy. Ukazují, že Zeman je lepší diskutér, snadněji se vyjadřuje, na druhé straně má ale tendenci sklouznout k demagogii a neodpovědět přímo na otázku. „Schwarzenberg má občas problém, aby se koncentroval na to, co říká, ovšem zdá se, že to mu jeho voliči promíjejí,“ míní Pehe.

Lebeda připomněl, že poslední debata neotevřela žádné nové téma, které by do té doby nezaznělo. „Myslím, že většina voličů si už názor udělala,“ řekl Právu. Připustil, že tyto debaty ale svou váhu mají. V těchto volbách se podle Lebedy rozhoduje o úřadu, který by neměl být ve své podstatě mocenským, a tudíž jde spíš o to, jaké sympatie ke kandidátům lidé pocítí. „To samozřejmě debaty splnit mohou,“ poznamenal politolog.

Lebeda nechtěl hodnotit vítěze debaty, neboť v nich se prý vítěz hodnotit nedá.

Oba politologové se shodli v tom, že nejslabší části finálního duelu byly dotazy jednotlivých podporovatelů na kandidáty. „Byl jsem překvapen, že málokdo byl schopen se zeptat jasně, přímo, bylo to tak trochu utrpení,“ míní Pehe a dodává: „Jasně se tam vyjevilo, proč máme takovéto prezidentské kandidáty, když ani zástupci občanské veřejnosti nedokáží jít přímo k věci a zeptat se přímo bez nějaké omáčky.“

Lebeda poznamenal, že tato část debaty nebyla zvládnuta příliš dobře z dramaturgického hlediska. Podle něj bylo povoleno, aby kandidáti neodpověděli na otázky hostů a naopak oni kladli dotazy jim. „To byl případ Miloše Zemana. Místo aby odpověděl na otázku Věry Čáslavské, tak ji v podstatě začal vyslýchat a dostal ji do situace, kdy ji rozplakal,“ připomněl Lebeda s tím, že tuto část mohl moderátor zvládnout lépe.

Podle něj byl z hlediska voličů zajímavý závěr debaty, kde oba kandidáti akcentovali svůj vzkaz. Zatímco Zeman děkoval neúspěšným kandidátům Janu Fisherovi a Vladimíru Franzovi za jejich podporu, Schwarzenberg slíbil, že hodlá být prezidentem pro všechny.