Franz, profesí skladatel a výtvarník, se divákům svěřil, že má na nočním stolku a před spaním pročítá Ústavu. Ale nepamatoval si, jakou lhůtu má prezident na podepsání zákona. „Když něco nevím, tak si to najdu,“ uvedl Franz. Stejně odpověděl i Schwarzenberg. Jediný Dienstbier věděl, že 15 dní.

Naopak v případě bankovní rady měl vše dobře nastudováno. Když se ho moderátor ptal, kolik členů rada má, začal jako ve škole odříkávat: „Bankovní rada má sedm členů, voleni jsou na šest let atd.“ Moderátor Franze také opravil, že nejsou státní zastupitelé, ale zástupci.

Opravdu do úzkých se dostal, když řešili, jaké má prezident možnosti v zahraničních vztazích. S otázkou, jak zamezit vlivu Ruska na Česko, si nevěděl rady a raději předal slovo dalšímu kandidátovi.

Horko bylo chvíli i Schwarzenbergovi, když musel vysvětlovat svůj návrh, aby byli poškození, kterým amnestie zabrání žádat odškodnění, kompenzováni státem. Podle Dienstbiera, který je advokát, je Schwarzenbergův nápad právní nonsens, protože když byli viníci amnestováni, tak na nich nevysoudí nic ani stát, protože nebude mít na kom.

Navíc to podle Dienstbiera Schwarzenberg navrhl jen proto, že se zalekl, že sedí ve vládě, která za amnestii odpovídá, a chtěl to voličům kompenzovat. To Schwarzenberg odmítl a pouze uvedl, že to pouze navrhl a je už na právnících, jestli najdou způsob, jak to vyřešit.

Prezidentských vet jen poskrovnu

Všichni tři se shodli, že by jako prezidenti - na rozdíl od Václava Klause - využívali jen poskrovnu prezidentské veto. „Veto nesmí být práskání dveřmi za každou cenu,“ uvedl Franz. Podle něj by měl prezident pouze dbát, jestli je zákon v souladu s ústavou.

Dienstbier by vetoval, jen když jsou porušována lidská práva, a to i sociální. Zmínil např. školné, nebo placení za nadstandard v nemocnicích.

Schwarzenberg považuje veto za zbytečné, protože k přehlasování stačí vládě jen prostá většina. Snažil by se zákony změnit ještě, než přijdou na Hrad. Veto by použil jen jako poslední výkřik, např. kdyby vláda navrhovala vystoupit z Evropské unie. „Do posledního okamžiku bych o to bojoval, protože by to pro nás bylo zhoubné. V takovém případě bych využil své veto, protože takovou blbost bych nechtěl dopustit,“ uvedl Schwarzenberg. Také ostatní kandidáti se shodovali na tom, že Česko má šanci pouze jako součást EU.

„Pokud jsme součástí evropské integrace, tak nás velmoci berou vážně,“ uvedl Dienstbier.

Dienstbier chce víc úkolovat BIS

Naopak se příliš neshodli na tom, jak může prezident přispět v boji proti korupci.

Podle Dienstbiera by prezident měl více úkolovat tajné služby. Ihned po nástupu do funkce by se zeptal šéfa BIS, proč případy, které rozkryjí, nepokračují přes policii k soudům. Schwarzenberg považuje ale za nešťastné, kdyby tajné služby přebíraly práci za policii.

Franz soudí, že prezident toho příliš nezmůže a musí důvěřovat ostatním institucím. „Jinak by musel být ráno na vládě, tam všem stát za zadkem, pak by jel do Senátu, pak do parlamentu, poté by debatoval se všemi čekateli na soudce. Kolik by měl mít prezident těl?“ zeptal se řečnicky Franz. V tu chvíli ho opravil Dienstbier, že Senát je součástí parlamentu.

Konkrétní odpovědi se diváci nedočkali, když přišlo na to, kdo se stane kancléřem prezidentské kanceláře, pokud ve volbách uspějí.

Franz v nadsázce řekl, že by vzal za kancléře Schwarzenberga, protože už to za Václava Havla dělal. Schwarzenberg by si vybral za svého zástupce špičkového úředníka. Dienstbier souhlasí s tím, že šéf kanceláře by měl být dobrý a poctivý úředník. Prozradil, že by se radil s bývalým premiérem Vladimírem Špidlou, bojovnicí za lidská práva Annou Šabatovou, se senátorkou Eliškou Wágnerovou nebo ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů Petrem Drulákem.