Článek
„Ano, leží na ARO naší nemocnice. Jsou napojeni na přístroje a jejich stav je opravdu velmi vážný. Víc informací v tuto chvíli poskytnout nemohu,“ řekla Právu Pekařová.
Ošetřující lékaři si podle mluvčí netroufají odhadnout, jak se stav obou pacientů bude vyvíjet. Situaci totiž výrazně komplikuje skutečnost, že oba mají zápal plic. "Oba jsou v extrémně kritickém stavu, dostali léky, jsou na přístrojích a záleží na jejich organismu, jak se s tím vypořádá," řekla mluvčí.
Spadají do rizikové skupiny
Dodala, že muže, narozeného v roce 1973, přijala nemocnice 23. prosince. O rok mladší ženu přijali den před tím. "Oba spadají do rizikové skupiny, muž je obézní kardiak, tedy oslabený, žena je rovněž obézní," uvedla.
Pekařová ale varovala před panikou, nejedná se podle ní o epidemii prasečí chřipky. Podobných případů má podle ní nemocnice i několik do roka.
Podle předvánoční zprávy národní referenční laboratoře pro chřipku Státního zdravotního ústavu ani v Česku, ani v Evropě letos chřipková epidemie ještě nepropukla. Počet nakažených ale v posledních týdnech stoupal. U části pacientů se jednalo o infekci typem viru prasečí chřipky.
Během pandemie v Česku 102 obětí
Takzvaná prasečí chřipka se objevila poprvé na jaře 2009 v Mexiku. Na planetě se jí pak nakazily statisíce lidí, tisíce zemřely. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila pandemii této nemoci. Reagovala tak na rychlé šíření viru A(H1N1) mezi státy a kontinenty. Doporučila pak výrobu vakcíny, kterou farmaceutické společnosti rychle připravily. Za stovky miliónů ji nakoupily mnohé státy. O očkování ale nebyl velký zájem a vlády se začaly očkovacích dávek zbavovat.
Výjimkou nebyla ani Česká republika. V srpnu 2009 stát objednal milión vakcín proti prasečí chřipce. Vakcíny měly být přednostně pro skupiny lidí důležitých pro chod státu, později je vláda uvolnila pro všechny občany. Nakonec stát odebral pouze 700 tisíc pandemických vakcín, z nichž většinu musel bez užitku zlikvidovat - očkovat se nechalo méně než jedno procento lidí v ČR.
Prasečí chřipka
Způsobuje ji zmutovaný chřipkový virus typu A podtyp H1N1. Stejný vir způsobil na začátku století pandemii tzv. španělské chřipky. Nemoc se dobře šíří mezi ptáky a také mezi prasaty, která jsou k nemocem náchylná.
Z nich pak přejde na člověka. Přenosem z člověka na člověka vir dál mutuje, proto se proti němu tělo neumí bránit. Nikdy nelze předvídat, zda nově vzniklá mutace bude působit jen lehké příznaky, nebo vyvolá epidemie. Nynější "kombinace" vznikla právě zmutováním virů lidské, prasečí a ptačí chřipky.
Na běžnou chřipku nejčastěji umírají lidé s malou či oslabenou imunitou - starší lidé, děti či osoby, které právě prodělaly jinou těžkou nemoc.
Během pandemie, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila za ukončenou v srpnu 2010, v Česku zemřelo na prasečí chřipku 102 lidí, 63 procent mužů a 37 procent žen. Chřipka u nich většinou zkomplikovala průběh jiné vážné chronické nemoci.