Hlavní obsah

Vláda zahnala Klause do kouta, potřebuje bleskový podpis balíčku

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Koalice ODS, TOP 09 a strany LIDEM dostala prezidenta Václava Klause do složité situace. Kvůli nekonečným tahanicím kolem vládního daňového balíčku, kdy se týden čekalo na výsledky kongresu ODS, čeká na prezidenta, aby balíček stůj co stůj rychle podepsal, až znovu přijde ze Sněmovny po očekávaném přehlasování Senátu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Prezident Václav Klaus s premiérem Petrem Nečasem (ODS)

Článek

A to navzdory tomu, že Klaus zvyšování daní opakovaně kritizoval a politiky vyzýval k tomu, aby takový krok nepodpořili.

Pokud totiž prezident daňový balíček hned po obdržení nepodepíše, hrozí chaos, možná i vlna žalob a především situace, že vláda bude nucena připravit zcela nový zákon o DPH. Ten pak bude muset protlačit znovu celým legislativním kolečkem, což může trvat i řadu týdnů.

Hrozí průšvih a vláda to ví

Vláda si je možného průšvihu velmi dobře vědoma. „Pevně doufám, že pan prezident dá přednost stabilitě před komplikacemi,“ sdělil Právu ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

„Znamenalo by to velké komplikace pro poplatníky i pro správce daně,“ dodal v narážce na možné Klausovo veto balíčku.

V koalici se říká, že premiér Petr Nečas (ODS) by měl hodit za hlavu možné spory s prezidentem a měl by s ním jasná rizika osobně probrat.

Měli k tomu příležitost například při sobotním neformálním setkání Nečase a několika dalších ministrů s prezidentem v pražské kavárně Slavia, prý se však o tom nemluvilo.

Dva týdny před platností se o zákonu teprve hlasuje

Koalice možná ale spoléhá na něco jiného: Klaus nedávnou hlasovací vichřici ve Sněmovně, kdy prošly klíčové vládní zákony většinou jednoho hlasu, označil za lepší řešení než chaos, který by následoval.

Černý scénář počítá s tím, že kdyby prezident chtěl balíček vetovat, anebo prostě jen nepodepsat, tak kvůli všem zákonným lhůtám nezačne platit od začátku příštího roku a poslancům se dostane zpátky na stůl někdy v lednu. V platnost by ale 1. ledna vstoupil už rok schválený zákon o jednotné sazbě DPH 17,5 procenta.

A jaké jsou termíny, které vládu i spotřebitele a daňové poplatníky pálí? Senát balíček podle všeho vrátí Sněmovně 8. prosince. Podle zákona o jednacím řádu musí vetovaný zákon deset dní ležet ve Sněmovně, než o něm poslanci mohou znovu hlasovat. To se může stát nejdřív 18. prosince.

Pak by šel balíček na Hrad. Prezident má na podpis dalších 15 dní. Pokud nerozhodne hned, ale ke konci tohoto termínu nebo pokud by nechal lhůtu proběhnout bez podpisu, bylo by už pozdě – začal by nový rok.

Krizový scénář: nový zákon

I když koalice bude mít dost hlasů pro případné přehlasování prezidentova veta někdy v průběhu ledna, daňový balíček počítá se dvěma sazbami DPH,a mění tudíž současný zákon, jehož platnost skončí na konci roku.

Zákon s jednou sazbou balíček měnit nemůže, a proto by v takovém případě byl nutný zcela nový zákon o DPH se dvěma sazbami 15 a 21 %.

„Hrozí, že od 1. ledna 2013 bude platit jednotná sazba DPH 17,5 procenta do té doby, než legislativním procesem projde případně úplně nová změna zákona o DPH, která znovu zavede dvě různé sazby,“ potvrdil Právu náměstek ministra financí Ladislav Minčič. „Tohoto rizika se zásadním způsobem obáváme,“ dodal.

Podle Minčiče ve Sbírce zákonů už vyhlášený zákon s jednotnou sazbou DPH logicky neobsahuje katalog toho, co patří do základní a co do snížené sazby, a tudíž balíček ve znění, že číslovka 14 se mění na 15 a číslovka 20 se mění na 21, nemůže mít žádný účinný efekt.

Hrozí vlna stížností a žalob

Koalice si přitom tanečky kolem vládního balíčku spojeného s důvěrou zadělala ještě na případnou ústavní stížnost a případné žaloby.

Pokud totiž přijde na řadu krizový scénář a balíček definitivně potvrdí poslanci až v průběhu ledna, bude mít zpětnou platnost k 1. 1. 2013. Přitom retroaktivně stanovené datum už nelze při přehlasování senátního a prezidentského veta změnit.

„Hrozí zmatek a může to vést k soudním sporům, pomineme-li to, že odpůrcům byl poskytnut další důvod k ústavní stížnosti, který se netýká obsahu, ale formy,“ potvrdil Právu odborník na ústavní právo z pražské Právnické fakulty UK Jan Kysela.

Podle něj sice existuje několik let starý rozsudek Nejvyššího správního soudu, který se vypořádává s tím, že zákon je vyhlášen později, než je v něm stanovená účinnost, nicméně šlo o zákon o svobodném přístupu k informacím, nikoli o daně. Rozsudek říká, že v takovém případě zákon nabývá účinnosti patnáct dnů po vyhlášení.

„Takto se nemá vytvářet právní řád, když víte, že je za vámi ještě Senát a prezident,“ uvedl Kysela v narážce na otálení kolem projednávání balíčku.

Reklama

Výběr článků

Načítám