Klaus v odůvodnění svého veta uvedl, že podobnou normu vrátil do Sněmovny již v roce 2006. "Své stanovisko jsem od té doby nezměnil," zdůraznil prezident.

"Stále se domnívám, že filmový průmysl je standardním obchodním odvětvím, nikoli veřejným statkem, který by měl být financován z veřejných zdrojů, tedy i z prostředků těch, kteří by je sami na tento účel dobrovolně nedali," uvedl mimo jiné Klaus, podle něhož je neobhajitelné, aby stát podporoval "podnikatele ve filmovém průmyslu a ne například českou hudbu, české výtvarné umění či architekturu, českou literaturu, české divadlo anebo český sport".

Ačkoliv Klaus uznal, že nynější návrh zákona je lepší a propracovanější než norma, kterou vetoval před šesti lety, jeho podstata zůstává chybná.

"Domnívám se, že skutečným problémem současné české kinematografie není ani tak nedostatek financí - i za málo peněz lze natočit velmi dobrý film - ale spíše nedostatek tvůrčí invence," vzkázal filmařům prezident.

Invence film nenatočí, oponuje Svěrák

„Poměr prezidenta k českému filmu je dlouhodobě opovržlivý. Vím, že uznává švédského filmaře Ingmara Bergmana. Možná by si měl uvědomit, že Bergmanovy filmy byly placeny za státní peníze, a proto mohly vůbec vzniknout a být tak dobré,“ řekl Právu režisér a producent Jan Svěrák.

„Z talentovaného tenisty se nemůže nikdy stát skvělý hráč, když nebude hrát zápasy, když se nedostane k raketě a kurtu. Stejně tak se dobrým filmařem můžete stát jen tehdy, když budete točit. Samotná invence film nenatočí,“ dodal Svěrák.