„Dohodli jsme se v rámci koalice, že vypustíme změnu, která se měla týkat sloučení příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení,“ řekla Právu poslankyně Lenka Kohoutová (ODS). Vypuštění změny navrhla v rámci tzv. druhého čtení daňového balíčku ve Sněmovně.

Právě chystané sloučení těchto dávek do jedné by mělo za následek, že by o příspěvek přišlo zhruba sto tisíc lidí. Stát tím chtěl ušetřit ročně 1,4 miliardy korun, ale podle Kohoutové by konečná úspora byla mnohem menší kvůli dalším nákladům na změnu systému.

Byl jsem o tom informován, ale je to na dohodě premiéra a ministra financí.ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek

Se změkčením škrtů podle Kohoutové souhlasí jak premiér Petr Nečas, tak ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle nich jde o koaliční shodu. Po volbách, v nichž pravice utrpěla debakl, zejména politici TOP 09 tlačili na zmírnění restrikcí v dávkách na bydlení.

I kdyby balíček s navrhovanou změnou nebyl ve finále schválen, znamená to, že bude platit současná úprava.

„Byl jsem o tom informován, ale je to na dohodě premiéra a ministra financí,“ řekl ve čtvrtek Právu odcházející ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Kohoutová tvrdí, že změny v sociální oblasti jsou jako spojité nádoby. Když se na jednom konci něco seškrtá, na druhém se zase vydá. „Tím neříkám, že musíme plošně vyplácet dávky, to v žádném případě, ale je nutné cíleně pomáhat, nikoli jen řezat,“ uvedla.

Dávky na bydlení pobírají jednotlivci či rodiny, kteří nejsou schopni hradit veškeré náklady na bydlení, a stát jim proto přispívá od stovek do několika tisíc korun měsíčně. Ať už v podobě tzv. příspěvku na bydlení nebo doplatku na bydlení. První patří do kategorie sociální podpory, druhý do hmotné nouze.

Příspěvek na bydlení dnes podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí pobírá 149 500 příjemců, dalším 28 tisícům pak stát pomáhá formou doplatku na bydlení.

Stopka vychytralým ubytovatelům

Příspěvek na bydlení se stanoví na základě složitého výpočtu vycházejícího z tzv. normativních nákladů na bydlení a čistého příjmu žadatele. Klíčový pro výpočet je potom stanovený koeficient, který dnes činí 0,30 a v Praze kvůli vyšším cenám 0,35.

Zjednodušeně řečeno, pokud u jednotlivce či rodiny přesahují náklady na bydlení třetinu příjmu, přichází na řadu pomoc státu. A tak by to mělo zůstat. Daňový balíček počítal s tím, že právě výpočtový koeficient by se posunul ze současné úrovně na 0,5.

Drábek chtěl dopad zpřísnění kompenzovat osamělým důchodcům tím, že pro výpočet by se nepočítal celý jejich důchod, ale jen 80 procent. Stát na těchto dávkách vyplácí každoročně víc peněz. Letos to má být kolem sedmi miliard, příští rok o miliardu víc.

Úřady práce přitom upozorňovaly, že zejména v problémových lokalitách na severu Čech často zneužívali doplatku na bydlení vychytralí majitelé nemovitostí. Ti ubytovávají nájemníky za nehorázné peníze s tím, že státní kasa chudým nájem doplatí. Za pár metrů v ubytovně, sotva odpovídající hygienickým standardům, majitelé účtují často stejný nájem, jako se platí za slušný byt v Praze, třeba i dvacet tisíc měsíčně.

Tomu ale bude učiněna přítrž. Jak řekl Právu Drábek, od příštího roku je doplatek v případě ubytoven zastropován.