Dekret o blahořečení umučených řeholníků podepsal papež Benedikt XVI. Prohlášení za blahoslaveného je předpokladem pro svatořečení, tedy prohlášení za svatého. Na rozdíl od kanonizovaných světců, uctívaných v celém katolickém světě, je církevní kult blahořečených většinou omezen - na diecézi, zemi, řádové společenství.

Františkáni se přidali k blahoslaveným 401 let po své smrti. Zabiti byli o masopustním úterý 15. února roku 1611 v klášteře u Panny Marie Sněžné. Stalo se tak po vpádu pasovských vojsk do Čech, kdy byli katoličtí kněží od protestantské většiny nařčeni z kolaborace s vojskem. Do kláštera tehdy vtrhli rozlícení Pražané a bratry bez milosti pobili. Jejich těla byla pohřbena až po čtyřech dnech v křížové chodbě kláštera a později v kapli. Čin byl později všeobecně odsouzen, osud řeholníků byl pak připomínán s úctou, snahy o blahořečení začaly brzy po jejich skonu.

Duka: Slavnost se týká celé Evropy

Pražský kardinál Duka uvedl, že sobotní slavnost se netýká jen Prahy nebo Česka, ale celé Evropy, a to nejen proto, že vyvražděná františkánská komunita byla složena z příslušníků mnoha národů.

"Ale daleko více proto, že jejich pozemská tragédie a posmrtná sláva vzešla z mravní krize celé tehdejší Evropy. Právě v tomto kontextu tehdejších nejistot, osočování, obav, volání po nápravě, radikalismu a potlačení základní lidské zodpovědnosti vůči druhým, stejně jako v bezmezné závisti, stává se dávná událost mementem pro dnešek," prohlásil Duka.

Mezi těmi, které v posledních 15 letech blahořečila katolická církev a kteří byli za života nějak spojeni s českými zeměmi, jsou dvě řádové sestry narozené v ČR i císař Karel I.

Ve skupině kandidátů na svatořečení je blahoslavený Hroznata z plzeňské arcidiecéze. Kanonizační proces zahájil plzeňský biskup František Radkovský v roce 2004, uvedla církev.