V základních registrech se budou centrálně shromažďovat veškerá data o lidech (registr obyvatel), firmách a občanských sdruženích (registr osob), nemovitostech (registr adres) i výčet a popis agend samotných úřadů (registr práv a povinností) v ČR.

Všechny registry budou vzájemně propojené a mají je využívat veškeré státní i samosprávní instituce. Když si tedy někdo změní na obecním úřadě svůj pobyt a půjde následně měnit povinně třeba řidičský průkaz, v tamní evidenci už jeho novou adresu uvidí.

Platí to ale i jinde, například při vyřizování sociálních dávek nebo stavebního povolení, na všech úřadech budou mít díky základním registrům tamní pracovníci aktuální, potřebné a hlavně právně relevantní údaje.

Člověk už tak nebude muset kromě občanky nosit další různá písemná potvrzení a žádosti, v nichž doteď vyplňuje všechny možné osobní údaje.

Jak ve čtvrtek řekl novinářům náměstek ministra vnitra Radek Šmerda, úředníci dokonce budou moci na základě žádosti lidí rozeslat provedené změny (adresy, jména apod.) i soukromým institucím, například bankám, pojišťovnám či mobilním operátorům, takže ani do nich pak nebudou muset občané chodit, aby tam aktuální změnu hlásili.

Kolaps se prý nečeká, kraje jsou opatrnější

Tento pro úředníky i občany zlomový projekt rozjíždí ministerstvo vnitra společně s Českým statistickým i katastrálním úřadem a rovněž s ochránci dat, kteří mají zaručit, aby nebylo možné centrální registry zneužít.

Podle šéfa Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOÚ) Igora Němce to prý prakticky vůbec nepůjde, protože v každém registru bude jednotlivec veden nikoli podle jména či místa bydliště, nýbrž podle identifikačního čísla.

Veškeré údaje ze základních registrů se shromažďují ve dvou obřích a přísně střežených datových centrech, přičemž jedno je uschováno v podzemí nové budovy Státní tiskárny cenin v Praze, druhé má pod palcem v Malešicích Česká pošta.

Na změnu se chystají hlavně úředníci, kteří se poslední tři měsíce učili s novým systémem pracovat. Ačkoliv Šmerda připustil, že někteří z nich nemusí být dostatečně připravení, možný kolaps, podobný jako při přechodu na nový systém sociálních dávek, nečeká.

„Nedojde k paralýze výkonů státní a veřejné správy,“ řekl ve čtvrtek Šmerda novinářům. Některé úřady podle něj navíc nejsou ještě zcela připojené k informačním systémům základních registrů.

V takovém případě by prý ale občan neměl žádné potíže pocítit, protože tamní úředníci budou pracovat postaru.

Úředníci počítají s nedostatky

Někteří Právem oslovení úředníci v krajích sami připouštějí, že systém je sice připraven, ale všechny jeho nedostatky se do 1. července odstranit nepodaří.

Starosta Jirkova Radek Štejnar (ČSSD) velké problémy v obcích neočekává. To základní z nového registru by mohlo fungovat, tedy pokud celý systém hned nepadne. Nechci být ironický, ale většinou když takové jednotné systémy najíždějí, tak to většinou kolabuje, než se všechno v systému vychytá,“ uvedl.

„Problémy by pak mohli mít myslím spíše v centrálních úřadech než u nás,“ dodal.

„Nevěřím tomu, že by systém byl spuštěn od pondělí 2. července. Ministerstvo vnitra před několika dny vyvěsilo bílou vlajku, přiznalo, že má ještě nedostatky. Ale tady informační tma nenastane. Starý systém sběru a předávání dat bude u nás fungovat dál, dokud se chyby nevychytají,“ řekl Právu tajemník pardubického magistrátu Michal Zitko.