Článek
Podle mluvčí botanické zahrady v Praze-Troji Marcely Uhlíkové je normální, že se v únoru sněženky objeví. „Nesnažme se hledat v přírodě nějaké anomálie,“ sdělila.
Podle ní zima nabídla ideální podmínky pro časně kvetoucí rostliny. „Bylo vlhko, napadalo dost sněhu, mráz zahubil většinu cizopasníků,“ připomněla. Kromě sněženek lze teď v přírodě narazit i na bledule, vilín nebo kalinu.
Trochu jinak to vidí v botanické zahradě v Táboře, kde sněženky ještě nevykvetly. „Zrovna včera jsem to tady procházel a zatím nic. Z hlediska správného ročního vývoje je to ale dobře, protože na sněženky přijde čas za několik týdnů,“ konstatoval vedoucí botanické zahrady Radim Kacerovský.
Včely vylétají za pylem
„První prolety včel jsem zaznamenal právě minulou sobotu. Včelky vylétají, když teplota dosáhne alespoň osmi stupňů. V sobotu se vyšplhala téměř k deseti. Potřebují se jednak vyprášit, ale také napít a některé hledají i pyl, pokud jim jej včelař nedodá,“ řekl Právu Karel Veverka z mladošovického Svazu včelařů na Českobudějovicku.
První včely vylétly i na Královéhradecku či Blanensku, i když je tam ještě poměrně chladno a na lískách se ještě neobjevily první jehnědy.
„První "nedočkavkyně už skutečně vylétly, i když příroda je ještě dost studená. Mám úly také v hradeckých městských lesích a tam je ještě díky chladu a tmě klid,“ řekl Právu hradecký včelař Jaroslav Charvát. Pozitivní zjištění je podle něho skutečnost, že i přes velké mrazy přečkala včelstva zimu velice dobře.
„Víc než mrazy se na zániku včelstev bohužel stále více podepisují roztoči a následná viróza,“ posteskl si Charvát. Podle včelařů je třeba s jejich léčením začít co nejdříve, aby se podařilo co nejvíce včelstev zachránit.
Liškám začaly námluvy
Neklamným znakem blížícího se jara v Krušných horách je kaňkování lišek, tedy namlouvání samečků se samičkami. „S desátou hodinou večer teď ke konci února vycházejí lišky z lesa na louky a na prostranství mezi domy,“ řekl klimatolog ze Šindelové v Krušných horách Rudolf Kovařík.
„Přicházejí z lesa kvůli namlouvání. Říká se tomu kaňkování, při kterém lišky jakoby krátce poštěkávají. Nevím, jak vzniklo pořekadlo, že lišky dávají dobrou noc, ale tady to nyní rozhodně neplatí. Psi na dvorcích u rodinných domů lišky potulující se po vesnici zavětří a štěkají na ně jako pominutí. Je to estráda, při které se rozhodně nepodaří jen tak usnout,“ pokračoval.
V období kaňkování je podle něho třeba více než kdy jindy dbát o slepice. Lišky kromě toho, že si užívají námluv, se jdou mezi domy také najíst. „V březnu se zase stáhnou do lesa,“ dodal.
Havrani se už chystají na sever
„Jaro přichází s prodlužujícím se dnem. Je jedno, jestli je minus dvacet nebo plus patnáct. Ptáci to mají prostě naprogramované podle délky dne. Už přitáhli špačci a skřivani. Zatím tu ale nejsou čejky, takže mohou ještě přijít plískanice.
Ptáci, živící se hlavně hmyzem, který teď nelítá, jako vlaštovka, jiřička, pěnice nebo rákosník, jsou ještě v klidu v Africe. Labutě už odlétly ze zimovišť na rybníky, které jsou ještě pokryté ledem. Tam sedí a čekají, až rozmrzne, aby mohly lokalitu obsadit a zahnízdit,“ řekl plzeňský ornitolog Karel Makoň.
„V nižších polohách už začaly vyhledávat místa pro hnízdění i divoké kachny a jelení zvěř začala shazovat paroží,“ poukázal na další známku blížícího se jara krušnohorský klimatolog Kovařík.
Že se zima pro letošek s Českem zvolna loučí, vyčtou odborníci i z dalších úkazů. Třeba z dvousethlavého hejna havranů polních, které se usídlilo před sklářským závodem Crystalex v Novém Boru na Českolipsku.
Podle ornitologa Miroslava Honců tento neobvyklý úkaz na poměrně vysoko položené oblasti Českolipska znamená jasný důkaz, že zima skončila a tento býložravý pták se již vrací na sever.