Hlavní obsah

Trvalo to 20 let. Poslanci si zrušili doživotní imunitu

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha
Aktualizováno

Po patnácti pokusech za uplynulých dvacet let se ve středu poslanci rozhodli k ráznému kroku: schválením změny Ústavy se dobrovolně vzdali tzv. doživotní imunity. Znamená to, že pokud komora parlamentu odmítne policii vydat svého člena k trestnímu stíhání, může být zahájeno po vypršení mandátu. Dosud platí, že v případě nevydání poslance a senátora je stíhání navždy vyloučeno.

Foto: Petr Horník , Právo

Hlavní iniciátorkou zrušení doživotní imunity byla místopředsedkyně Sněmovny Kateřina Klasnová (VV)

Článek

Pro změnu Ústavy hlasovalo 156 poslanců ze 161 přítomných. Proti nebyl nikdo.

K definitivní tečce za dohady kolem imunity je ale ještě nutné souhlasné stanovisko Senátu. V tomto případě si komory nemohou návrh zákona přehazovat jako u běžných zákonů, kdy má Sněmovna vždy konečné slovo. V případě ústavní změny se musí obě komory shodnout, přičemž dolní komora nemůže horní přehlasovat.

Dá se ale očekávat, že Senát ovládaný soc. dem. bude s novelou souhlasit. Už proto, že ve Sněmovně koalice vyšla vstříc opozici a z novely vypustila tzv. přestupkovou imunitu. Právě kvůli jejímu zrušení v prosinci 2010 soc. dem. a komunisté většinově odmítli změnu Ústavy podpořit.

I dnes může být trestní stíhání člena parlamentu účelové, přesto, anebo právě proto by to mělo vést k změně justice, nikoli k zamezení stíhání.
Kateřina Klasnová

Nyní se proto zástupci všech parlamentních stran ve Sněmovně shodli pouze na zrušení doživotní imunity a zachování imunity přestupkové. Ta pro zákonodárce bude i nadále přinášet jisté privilegium. Spočívá v tom, že v případě spáchání přestupku si mohou vybrat, zda jejich provinění bude projednávat příslušný mandátový a imunitní výbor, anebo správní orgán v místě bydliště, jako je to u ostatních občanů.

„Po volbách se ve Sněmovně objevilo 114 nových tváří, což vzbudilo nové naděje,“ uvedla místopředsedkyně komory a VV Kateřina Klasnová. Podle ní právě od těchto nových tváří občané očekávali změny. „Nejsem si jistá, že se nám toto očekávání podaří naplňovat,“ poznamenala Klasnová s tím, že ale pokud jde o omezení imunity, mohl by snad být konec diskusí nad tímto privilegiem.

„Jsem si vědoma, že i dnes může být trestní stíhání člena parlamentu účelové a politicky zabarvené, přesto, anebo právě proto by to mělo vést k systémové změně justice, a nikoli k zamezení trestního stíhání,“ uvedla Klasnová ve zjevné narážce na stíhání šéfa klubu VV a svého manžela Víta Bárty.

Ještě nutno prodloužit promlčecí lhůty

Ačkoli poslanci původně počítali s tím, že změna Ústavy by měla platit dnem vyhlášení, tedy nejspíš v průběhu letošního roku, nakonec účinnost odložili na počátek příštího.

Schválená změna má totiž jeden háček: musí ještě následovat změna trestního řádu. Mnoho trestných činů má totiž promlčecí lhůtu tři roky, přičemž mandát poslance je čtyřletý, senátorů dokonce šestiletý. Neboli pokud by uplynula promlčecí lhůta, policie by stejně nemohla začít provinilce po uplynutí jeho mandátu stíhat, i kdyby ho příslušná parlamentní komora nevydala.

Reklama

Výběr článků

Načítám