"Tlaková výše, zasahující do střední Evropy od severovýchodu až východu, u nás způsobí vyjasnění oblohy a uklidnění větru. Jestliže předtím sněžilo a vyskytuje se proto sněhová pokrývka, začne se zemský povrch rychle zbavovat svého tepla vyzařováním neboli radiací do atmosféry," popsal situaci mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Petr Dvořák.

V takovéto konstelaci pak mohou teploty už během jediné noci klesnout i o několik desítek stupňů Celsia. Pokles teplot ovlivňuje rovněž reliéf území.

Nejchladněji bývá v mrazových kotlinách

"Vzduch se totiž chová v mnoha ohledech jako voda. Když rapidně chladne, roste jeho hustota a tedy specifická hmotnost - chladnoucí vzduch je čím dál těžší a stéká i po docela mírných svazích dolů do údolí, kde se pak hromadí a dál chladne, přikrmován dalším a dalším přitékajícím studeným vzduchem ze svahů," přiblížil Dvořák důvody, proč bývá nejchladněji v údolích.

Jak vznikají silné mrazy

Jak vznikají silné mrazy

FOTO: Český hydrometeorologický ústav

Meteorologové nazývají tato místa mrazovými kotlinami. Mezi nejznámější patří osada Jizerka v Jizerských horách či šumavské slati v okolí Kvildy a Modravy. V těchto místech se lze s ranními mrazíky setkat i v letních měsících.

"Třeba na Jezerní slati na Šumavě jsou umístěny dvě meteorologické budky s výškovým rozdílem jen několika metrů, ale za těchto povětrnostních situací je mezi nimi teplotní rozdíl i více než deset stupňů Celsia," přiblížil Dvořák.

Jak vznikají silné mrazy

Jak vznikají silné mrazy

FOTO: Český hydrometeorologický ústav

Pokud ovlivňuje počasí právě tlaková výše z východu, klesnou v údolí Vltavy teploty vzduchu například k minus 15 stupňům, ale na Jezerní slati nebo na Jizerce může teplota klesnout i hluboko pod minus 30 stupňů Celsia.

Obec Jizerka spadá pod Kořenov v Jizerských horách

Obec Jizerka spadá pod Kořenov v Jizerských horách

FOTO: grafika Novinky, Mapy.cz

Jak Dvořák neopomněl připomenout, "občasné silné mrazy patří ke koloritu naší zimy stejně, jako zimy na blátě jednou za pár let". "Nemá smysl se nad tím pozastavovat a divit se tomu," uzavřel.

Nejnižší teploty
Nejnižší zaznamenaná teplota na Zemi vůbec činila -89,2 °C na Antarktidě 21. 6. 1983, v Asii v ruském Verchojansku -67,8 °C dne 7. 2. 1892, v Evropě -55 °C v Ust Šugoru v Rusku, v Severní Americe -63 °C ve Snagu na Yukonu 3. 2. 1947, v Africe -23,9 °C v Maroku 11. 2. 1935, na našem území -42,2 °C v Litvínovicích (okres České Budějovice) 11. 2. 1929 
zdroj: ČHMÚ