„Otec Sandry udělal vstřícný krok, který velmi oceňuji. K soudu přišel bez právní zástupkyně, takže jsem tak učinila také. Jsem teď nesmírně šťastná, i Sandra. S tatínkem jsme se domluvili, že ji sem bude jezdit navštěvovat, nejraději přes léto na několik měsíců. Je to teď pro nás strašně čerstvé, ještě ani nemám v ruce ani rozsudek,“ svěřila se Právu se svými pocity matka Sandry Nora Chvojková.

Rok volání o pomoc

Dramatický příběh dívky, o kterém deník Právo průběžně informoval, začal na přelomu roku 2011.

Já už jsem ztratila naději. A říkala jsem si, že když tam bude šťastná, tak nebudu ani nic podnikat. Ale pak mě samotnou překvapilo, jak začala sama bojovat.matka Nora Chvojková

Sandra odjela z Prahy na nařízenou návštěvu na Vánoce k otci do australského Sydney s vědomím, že se za měsíc zase vrátí k matce, u které žila. Navštěvovala zde školu, kde prospívala, a léčila se na dětském psychiatrickém oddělení v motolské nemocnici, kvůli poruchám přijmu potravy a problémům s babičkou, se kterou v Austrálii sdílela domácnost s otcem.

Po příjezdu k otci se ovšem dozvěděla, že odvolací soud rozhodl o tom, že v Austrálii zůstane už navždy. Z tehdy ještě ustrašené třináctileté dívky, která teprve nabývala sílu, se však stala i k překvapení její matky bojovnice, jež se nechtěla svého života v Česku vzdát.

Sandra s maminkou na archivním snímuk

Sandra s maminkou na archivním snímku. Zdroj: Archiv

O svůj domov a život s matkou bojovala přes půl světa. „Já už jsem ztratila naději. A říkala jsem si, že když tam bude šťastná, tak nebudu ani nic podnikat. Ale pak mě samotnou překvapilo, jak začala sama bojovat. Psala své lékařce, do školy i ředitelce. Sandra sama kontaktovala dokonce i ombudsmana, pražský magistrát i OSPOD Prahy 2,“ svěřila se tehdy Právu matka Sandry Nora Chvojková.

V létě do Prahy nesměla

Za matku, která se odmítala vzdát rodičovských práv, a dceru, která psala do Prahy, jak v Austrálii trpí, se postavila i vedoucí dětské psychiatrické kliniky v Motole Zlata Baraníková, u které se Sandra léčila, a Hana Vítová, ředitelka základní školy Na Smetance, kterou Sandra navštěvovala. Ani upozornění lékařky, že by dívka mohla spáchat sebevraždu, že není normální v jejím věku vážit 36 kilogramů a že si v Praze našla přátele a začala se podle ředitelky dobře učit, však nepomohly.

Poté, co otec v létě nepustil Sandru na soudem nařízenou návštěvu do Prahy, začal za práva dítěte bojovat i Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Jenomže stejně tak, jak nereagovaly české soudy, se zachovaly i australské orgány a nic se nestalo.

Až ke konci loňského roku otec dívky povolil a Sandra 16. prosince přicestovala do České republiky. „Obě dvě jsme z toho měly obrovskou radost a doufaly jsme, že to dobře dopadne i proto, že tatínek Sandře slíbil, že pokud si opravdu bude přát tady zůstat, zváží to,“ popisuje shledání matky s dcerou Nora Chvojková.

V úterý pak přišla nečekaně šťastná zpráva. „Mohu potvrdit, že soudní stání dopadlo dobře. Soud Prahy 2 schválil dohodu rodičů a Sandra Chvojková byla svěřena do výchovy matky. Otec se zavázal hradit výživné v dohodnuté výši,“ potvrdila advokátka paní Chvojkové Pavlína Vondráčková.