Hlavní obsah

Poslanci schválili státní rozpočet na příští rok

Novinky, jim
Praha
Aktualizováno

Sněmovna schválila zákon o státním rozpočtu. Deficit by měl být 105 miliard korun při příjmech ve výši 1,085 biliónu a výdajích 1,190 biliónu korun. Zákon dostane k podpisu prezident, Senát o nejdůležitějším zákonu roku nejedná.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Miroslav Kalousek (TOP 09) ve Sněmovně během jednání o rozpočtu

Článek

Pro zákon hlasovali 104 poslanci, 79 jich bylo proti.

Vláda již nyní počítá s tím, že v případě nepříznivého vývoje v eurozóně bude muset předložit novelu, kterou se zákon o rozpočtu upraví. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) rozpočet počítá s příliš optimistickými odhady růstu, přitom může dojít i na stagnaci.

Ani letošní rozpočet se nepodařilo naplnit. Podle schváleného znění měl schodek dosahovat 135 miliard korun, ale patrně se navýší z důvodů zpožděných plateb ze strany EU ve výši 20 miliard.

Podle Kalouska jeho resort počítá se třemi variantami vývoje v příštím roce od optimistické přes pravděpodobnou až po systémový kolaps. Ministr soudí, že ČR žádné velké trauma nečeká.

Paroubek: Nerealistická čísla jsou v rozporu s demokratickými principy

Právě nepřesnosti ve státním rozpočtu byly předmětem kritiky zákona ze strany opozice. Levice ale také vládě vyčítala, že návrhem rozpočtu žene republiku do další a hlubší krize.

Středočeský hejtman a poslanec David Rath (ČSSD) prohlásil, že navržený rozpočet žene ČR do další a ještě hlubší krize. Všechny rozpočty předkládané současnou vládou podle něj ekonomiku dusí a jsou protirůstové. Řekl také, že „vláda leží na hromadě hnoje a chytá lelky“. Tento příměr vysvětlil tak, že vláda dlouhodobě promyšleně snižuje své příjmy.

Ke kritikům se přidal i expředseda ČSSD Jiří Paroubek. „Pokud jde o to, zda půjde demokracie stranou, není to nic nového. Zatím šla stranou pokaždé, když vláda do návrhu rozpočtu vložila a prosadila nerealistická čísla,“ prohlásil.

Proti tomu se Kalousek ohradil s tím, že o potlačování demokracie nikdy nemluvil, a poznamenal, že kohokoli, kdo řekne, jak eurozóna vyřeší svou krizi a jaké dopady to bude mít na českou ekonomiku, navrhne na Nobelovu cenu.

Hrozba rozpočtového provizoria
Státní rozpočet počítá s příliš optimistickou vizí růstu o 2,5 procenta, jak ukazovala čísla ještě letních prognóz. Poslední předpovědi kvůli evropské krizi nasvědčují sotva procentnímu růstu HDP, což by zkrátilo příjmy o 17 až 18 miliard korun. Jakmile bude hospodářská situace předvídatelnější, hodlá Kalousek přijít před Sněmovnu s novelou zákona o rozpočtu. Nicméně momentálně bylo podle Kalouska třeba schválit rozpočet i špatný, aby nemohlo dojít na rozpočtové provizorium.
Rozpočet na příští rok počítá už se zvýšením nižší sazby daně z deseti na 14 procent, vyšší sazba má být zachována na 19 procentech. Až v dalších letech má dojít k postupnému sjednocení daní na 17,5 procenta.

Reklama

Výběr článků

Načítám