„Jako předseda vlády nepřistoupím na situaci, kdy by odpovědnost byla hozena na Českou národní banku (ČNB). Tu musí nést vláda. Nepřipustím situaci, kdy by vláda rozhodla, že má ČNB poslat příspěvek, ČNB odmítla a vláda by si pak pilátovsky omyla ruce, že jsme dělali, co jsme mohli,“ řekl Nečas.

„Osobně se kloním nezúčastnit se půjčky eurozóně,“ dodal premiér. Názor centrální banky a guvernéra podle Nečase však bude vládě na zřeteli. ČNB zatím téměř 90 miliard na pomoc zemím eura posílat nechce s tím, že by si raději chránila vlastní rezervy. Příspěvek by měl obdržet Mezinárodní měnový fond, který by peníze rozděloval potřebným zemím. V případě jejich bankrotu má totiž MMF nástroje, jak peníze získat zpět.

Premiér se rozhorlil, že vláda se nesmí v tomto případě schovávat za nezávislost ČNB. Pokládal by za politickou zbabělost, kdyby vláda „černého Petra“ přehrála na centrální banku. Nicméně nezodpovědné by od vlády rovněž podle Nečase bylo, kdyby se nejprve rozhodla, a až poté vytvářela tlak na banku. Konečné slovo by tedy mělo padnout po vyhodnocení všech analýz ve spolupráci s bankéři.

Nečas také pro novináře upřesnil, že z nečlenských zemí rozhodují o půjčce jen ČR, Polsko, Dánsko, ŠvédskoVelká Británie, které nečerpají žádné prostředky z MMF. Premiér připustil, že pokud se k půjčce připojí i Británie, představovalo by to pro Česko vážné problémy, kdyby ve svém zamítavém postoji zůstalo poslední.

Pro ČR jen bič, který si sama plete

„Nikdo nezná pravou podobu dohody, co v ní je, případně není. V tuto chvíli, kdy je jen prázdný bílý papír, dávat silná prohlášení, že se pod tento bílý papír máme podepsat, považujeme za zkratkovité chování,“ tlumil Nečas ohlasy volající po připojení se k záchranné půjčce.

Podle něj je třeba si počkat na finální podobu dokumentu, který zatím provází řada nejasností a hromadí se kolem něj velké množství komplikovaných otázek. Například podmínky dohody jsou podle předběžného zkoumání nerovné pro země eurozóny a pro státy bez eura.

Členové budou mít možnost čerpat z finančních mechanismů EU a za to se zavazují plnit přísná pravidla fiskální disciplíny. Pro ostatní však platí jen závazek disciplíny. „Pro nečlenské země je tu jen ten bič,“ poznamenal Nečas. Připustil však, že ČR se bude držet fiskální disciplíny i bez tlaku z EU.

Držme se faktů, abychom se vyhnuli primitivním politicko-ideologickým floskulím, které tomu nepřísluší.Petr Nečas

Další analýzy pak nasvědčují další nevýhodě, která má pramenit z toho, že členské země mohou čerpat prostředky z centrální banky, což je nečlenům zapovězeno.

„Vznikly otázky, jaký bude vztah mezi dohodou a stabilizačním mechanismem, jaká bude vazba na vnitřní trh, jaké bude zapojení vnitřních institucí, jak bude Evropský soudní dvůr zapojen do vymáhání tzv. zlatého pravidla?“ vyjmenoval část dalších komplikací premiér.

Nečas nakonec vyzval politiky, aby se s ohledem na celkovou komplikovanost věci zdržovali rychlých soudů. „Apeluji na politickou reprezentaci, aby opustila od primitivní simplifikace. Je to komplikovaný odborný problém s vážnými dopady do rezerv ČNB. Držme se faktů, abychom se vyhnuli primitivním politicko-ideologickým floskulím, které tomu nepřísluší,“ řekl Nečas. Podle něj jsou zavádějící i řeči o přibližování se k jádru EU potažmo vstupu do izolace.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) chce jednat o podmínkách, za nichž by se ČR k projektu připojila. Dodal, že z pragmatického hlediska by se země měla k půjčce připojit, neboť jako proexportní ekonomika nemá jinou volbu. "Nechci, aby si ČR zavřela dveře k cestě do Evropy a stala se letadlovou lodí Moskvy," dodal Kalousek, podle něhož uvažuje pragmaticky i premiér.

Sobotka očekává jednání s opozicí

ČSSD v úterý znovu podpořila poskytnutí půjčky ve výši 89 miliard korun MMF z devizových rezerv ČNB. Stranický lídr Bohuslav Sobotka v této souvislosti vyzval vládu, aby o půjčce nerozhodovala jen „kuloárně“ na svém jednání, ale provedla ještě politické konzultace.

„Předpokládám, že vláda zahájí jednání s opozicí v nejbližších hodinách,“ uvedl Sobotka na tiskové konferenci ve Sněmovně. Šéf soc. dem. navíc očekává diskusi v Senátu, Sněmovně, vláda by podle něj měla oslovit i odbory. Nečas zatím připustil, že o půjčce by se mělo jednat na půdě parlamentu.

Sobotka bránil 89miliardovou půjčku porovnáním s prostředky, které ČR získala formou dotací z eurofondů. Podle předsedy ČSSD obdržela ČR od roku 2004 čistou dotaci ve výši 163 miliard korun. V příštích sedmi letech dostane země podle Sobotky podobnou částku.

Šéf soc. dem. argumentoval ve prospěch půjčky i tím, že se ČR nesmí ocitnout v izolaci a být stranou dalšího směřování EU. Sobotka také varoval před dopady krize EU, kdy by podle něj byla ohrožena mj. pracovní místa v ČR.