Článek
Vicepremiérka a šéfka Legislativní rady Karolína Peake (VV) však Právu řekla, že rada chce zabránit budoucím sporům, kdy úředníci vydají majetek, který není ve vlastnictví státu.
Církve jsou z průtahů již nervózní a v případě, že stát církevní restituce znovu nevyřeší, využijí výzvy Ústavního soudu a začnou se o majetek soudit.
Ministři a 80 metrů papírů na výšku
„Chtěli bychom nakombinovat výčtový zákon s tím navrženým. Vláda by měla ze zákona získat zmocnění, aby mohla vydávat nařízení či smlouvy, v nichž bude výčet vydávaného majetku, aby byl dopředu inventarizován a nedocházelo by ke sporům. Jde o to, aby si vláda pohlídala, že bude vracet majetek, který patří státu,“ řekla Právu Peake.
Dodala, že s tímto návrhem ministerstvo kultury, které zákon vytvořilo, souhlasí. Legislativní rada by měla zasednout příští čtvrtek a vláda by zákon měla projednat 21. prosince.
Odstupující ministr kultury Jiří Besser (TOP 09 a Starostové) říká, že se hledá nejschůdnější cesta.
„Pokud taková kvalita, jako je Legislativní rada vlády, řekne, že se tato cesta může stát nereálnou jako ty předchozí, tak tomu musíme zabránit,“ řekl Právu Besser. Jak si ale celý proces inventarizace a kontroly vládou představují, ani Peake ani Besser nedokázali popsat.
To velice zlobí předsedu církevní komise a ekonoma pražského arcibiskupství Karla Štíchu.
„Takovýto postup může celý zákon zhatit, protože si jeho technické provedení nedokážu moc dobře představit,“ řekl Právu Štícha. „Představa, jak sedí ministři, před sebou mají 80 metrů papírů A4, procházejí seznamy a z patra uvažují, zda to je či není k vydání, je absurdní,“ dodal.
Podle něj je současný návrh dostatečně kontrolovatelný. „Každý uplatněný nárok prozkoumává jak osoba povinná (pozemkový fond, lesní správa či obce), tak pozemkový úřad a teprve pokud shledají, že jsou splněny zákonné předpoklady, tak může dojít k vrácení,“ dodal.
Ústavní soud otevřel stavidla
Církevní restituce se bez velkých výsledků řeší již od 90. let. Definitivní tečku by přivítaly nejen církve, ale i obce, v jejichž katastrech zablokované církevní pozemky leží.
Církve ale nemusejí již netečně vyčkávat na kroky státu. Ústavní soud totiž v srpnu rozhodl, že protiústavní nečinnost parlamentu nelze již dále tolerovat a vyzval obecní soudy, aby se již nezdráhaly a spory církví a náboženských společností se státem začaly řešit.
„Obecní soudy znají naši judikaturu a vyčkávání se změnilo v akci,“ řekla ve středu na konferenci Cevro Institutu ústavní soudkyně Ivana Janů. Od té doby Ústavní soud rozhodl již ve třech sporech.
Podle ní by bylo lepší situaci vyřešit zákonem, protože žaloby církví mohou zahltit obecné i ústavní soudy. Žaloby by podle soudkyně mohly ale sloužit jako bič na politiky, aby restituční zákon již dotáhli do konce.
Samotné církve se k soudům chystají, až když neprojde tato verze zákona. „Když se otevře nový prostor, tak si budeme klást otázku, jak se jako dobří hospodáři máme zachovat. A určitě o soudní cestě budeme uvažovat,“ řekl na dotaz Práva sekretář biskupské konference Tomáš Holub.
S tím souhlasí i předseda ekumenické rady církví Joel Ruml, ale varuje: „Jakmile se začnou církve soudit v této zemi a v této atmosféře, tak je otázkou, co získáme.“
Návrh na církevní restituce počítá s tím, že stát církvím vrátí 56 procent zabavených budov, pozemků a lesů a 59 miliard korun jim bude splácet po dobu příštích 30 let. Částka by měla být úročena ve výši inflace.
Stát bude navíc církve dotovat ještě sedmnáct let. Z toho tři roky v plné výši, tedy 1,4 miliardy korun ročně. Dalších 13 let se podpora bude ročně o pět procent snižovat.