Článek
Až iniciativa Auto*Mat, která bojuje za "bezpečnou, zdravou a živou Prahu", objevila část studie na webovém portálu magistrátu hlavního města a požádala jednoho z opozičních zastupitelů o její plné znění.
Po jejím prostudování pak oslovila radního pro dopravu Karla Březinu (ČSSD) s dotazem, proč s navrhovaným řešením nebyla seznámena veřejnost a z jakého důvodu upadla do zapomnění poté, co se s ní seznámil dopravní výbor letos v březnu.
Radní podle nich dva měsíce nereagoval, a tak sdružení došla trpělivost a rozhodlo se studii veřejnosti ukázat. To ještě nemělo ani tušení, že o studii vedení městských částí, které problémy okolo magistrály trápí, vůbec nic neví. Jde o městské části Praha 2, 4 a 7.
„Pokud máme jasně popsaný problém a víme, jak ho řešit, je trestuhodné sedět s rukama v klíně a dívat se, jak se v Praze stále hůře dýchá. Navíc vedení města nejen že přešlo výsledky, které studie přinesla, ale navíc jedná a plánuje své další kroky v rozporu s jejími doporučeními,“ prohlásil při zveřejnění studie Vratislav Filler z Auto*Matu.
Snížit kapacitu magistrály o čtvrtinu
Ze studie vyplývá, že magistrála už dlouho neslouží jako tranzitní komunikace. Více než tři čtvrtiny vozidel mají start a cíl v širším centru města. Dlouhé i krátké tunely za Muzeem jsou dopravně a urbanisticky nevhodné řešení. Aby auta po zklidnění magistrály nezatížila okolní ulice, je nezbytné snížit automobilovou dopravu v historickém centru minimálně o 15 procent. A developerské projekty v rozvojových územích podél magistrály představují naopak hrozbu pro zklidnění provozu na magistrále.
Vypracovaná studie konkrétně navrhuje snížit kapacitu severojižní magistrály o čtvrtinu a přeměnit ulice 5. května, Sokolskou a Legerovu v městské bulváry. Ke zklidnění ulic má přispět zúžení vozovky, odstranění připojovacích a odbočovacích pruhů, kde nejsou třeba, umístění nových přechodů a výstavba stromořadí. Například Praha 2 by tak mohla získat až 10 000 m² pro pěší.
Mezi starou a novou budovou Národního muzea studie navrhuje vytvořit kulturní ostrov, kde by vznikla rozsáhlá pěší zóna. V plánu je také světelná křižovatka na křížení magistrály s Jižní spojkou od jihu a zúžení pruhů v Praze 4.
Náklady se pohybují okolo jedné miliardy
Z řešení vyplývajícího ze studie je nadšené vedení Prahy 2, Sdružení Nového Města pražského a myšlenka kulturního ostrova nadchla i vedení Národního muzea.
Navíc odhadnuté náklady na tento způsob zklidnění Severojižní magistrály se pohybují okolo jedné miliardy korun, což například v porovnání s osmi miliardami za krátké tunely, které měly vyřešit problém úseku Prahy 1 a 2, je cena víc než příznivá.
Na dotaz deníku Právo na zmíněnou studii Březina řekl: „Třeba zúžení o jeden pruh v Legerově ulici je jeden z postupných kroků, které bychom chtěli realizovat. Než k nim přistoupím, chtěl bych jasné stanovisko městských částí. Jako Pražan bych samozřejmě rád viděl, aby Václavské náměstí nebylo rozděleno magistrálou, ale je to dědictví, se kterým jako realista musím počítat. Řešení jsou v horizontu několika let, neumím si představit nějaké rychlé určité řešení situace.“
Zda plán, který nabízí studie, se radnímu zdá nerealizovatelný či nepřijatelný z jiného ohledu, už ale bohužel nevysvětlil.