Hlavní obsah

Ať vám BIS sdělí podrobnosti o korupci v justici, apelují soudci na poslance

– Praha
Právo, Josef Koukal

Soudcovská unie se písemně obrátí na členy stálé poslanecké komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) s žádostí, aby tajná služba zpřesnila své výroky o korupci v justici. Z neveřejné části zprávy by měla vyvodit důsledky, veřejnou upřesnit.

Článek

BIS vyvolala před týdnem v justičních řadách vlnu nevole, když ve výroční zprávě za loňský rok uvedla, že soustava je zatížena korupcí, vynášením citlivých informací, pochybnými kontakty s podsvětím i liknavostí vrcholných představitelů.

Soudcovská unie chce buď konkrétnější informace, nebo alespoň vysvětlení. „My jsme od začátku nezpochybňovali, že BIS něco našla a nějaké poznatky má. To samozřejmě možné je, ale my nejsme schopni to nijak ověřit. Jde nám o to, aby byla zpráva co možná nejkonkrétnější,“ řekl Právu prezident unie Tomáš Lichovník.

„Nakonec jsme se rozhodli, že se obrátíme na stálou komisi pro kontrolu BIS poslanecké sněmovny, která má výroční zprávu projednávat,“ uvedl s tím, že dopis bude poslancům doručen nejpozději do konce týdne.

Soudci se totiž nemají kde dozvědět, například kolika případů se poznatky BIS týkají. Rozšířenou verzi zprávy včetně utajovaných pasáží dostává předseda vlády a právě parlamentní komise.

Pospíšil: evidujeme jednotky případů

„Zveřejněná obecná informace poškodila celou justici. Žádáme poslance, aby apelovali na BIS, aby svá tvrzení, která ve veřejné části zprávy uvedla, upřesnila. Aby bylo  zřejmé, zda se jedná o systémový problém soudnictví,“ uvedl Lichovník. Z neveřejné části, pokud obsahuje konkrétní poznatky o trestné činnosti, by podle prezidenta unie měla zpravodajská služba vyvodit konkrétní důsledky.

Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) je veřejná část zprávy příliš obecná na to, aby si podle ní veřejnost vytvářela celkový pohled na chod justice. Korupce a další negativní jevy nejsou podle něj všeobecně rozšířeným jevem. „Evidujeme několik jednotek potencionálních kauz,“ podotkl Pospíšil. Ministerstvo dostává přitom poznatky od zpravodajských služeb průběžně.

„Zprávy dostáváme poměrně pravidelně, ale vyplývají z nich jen obecné závěry,“ podotkl náměstek ministra spravedlnosti Filip Melzer. „Například že v určité oblasti dochází k problému. Dejme tomu i k častější korupci. Na to my potom reagujeme. Můžeme to využít například při tvorbě legislativy,“ dodal náměstek.

I kdyby však měla zpravodajská služba poznatek o konkrétní trestné činnosti, nebyl by podle Melzera použitelný jako důkaz před soudem.

„Zpravodajská služba pracuje zpravodajskými prostředky. Její informace nejsou pořizovány v souladu s trestním řádem a nejsou použitelné v trestním řízení,“ vysvětlil Melzer.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám