Článek
Ještě hůře je na tom politika. Ta od roku 1990 dlouhodobě uzavírá žebříček hodnot. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Za nejdůležitější životní hodnoty považují naši spoluobčané mít dobré přátele, žít ve spokojené rodině, být zdravý a žít ve zdravém prostředí či dělat smysluplnou práci, která je baví.
Peníze rodinám chybí
Podle ekonomů však v reálném životě peníze řadě rodin chybí, což řeší půjčkami. České domácnosti si na krytí svých potřeb, včetně bydlení už půjčili přes bilión korun. Někdy v životě si půjčilo peníze na spotřební zboží jako jsou lednice, televize, pračka již přes 52 procent občanů, auto s pomocí půjček si pořídilo 32 procent dotázaných.
Pokrýt životní náklady při ztrátě příjmu déle než půl roku by zvládla pouze čtvrtina lidí, pro deset procent by se stal kritický už první měsíc.
V podobných výzkumech se projevuje skutečné přání lidí žít ve spokojené rodině, harmonii, dostatku a klidném prostředí, shodují se psychologové.
„Jedním z důvodů růstu půjček ale je dosáhnout rychle vysokého životního standardu, životní úrovně, dostat se na dovolenou, mít hezké auto, což se skrývá za pojmem žít spokojeně ve spokojené rodině,“ říká finanční poradce František Macháček.
Půjčky na spotřební zboží – proč ne
Jeho slova potvrzuje i statistika – v rodinných výdajích roste podíl nevyhnutelných výdajů. Například jen měsíční náklady na potraviny a bydlení už představuje 40 procent výdajů. Doprava představuje dalších 11 % nutných výdajů. Takže na zajištění pohodlného, klidného a zajímavého života, včetně hezky zařízeného a vybaveného bytu a solidního auta zbývá rok od roku v rodinném rozpočtu méně volných peněz.
Pro občany jsou půjčky přijatelné, vyplývá z dalšího průzkumu CVVM. Nejpřijatelnější jsou půjčky na bydlení (92 % souhlasných odpovědí). Ale ani půjčky na pořízení spotřebního zboží a auto nebudí nějaký odpor či nesouhlas (61 % souhlasných odpovědí). Češi a Moravané mají jedinou pochybnost – zda je správné se zadlužit kvůli dovolené. Ta je totiž pro 4/5 občanů nepřijatelná.
Politika na posledním místě
V pořadí hodnot a životních priorit se dlouhodobě od roku 1990 na posledním místě pohybuje přání prosazovat politiku své strany a hnutí. Přeneseně, jen poměrně málo lidí je ochotno, s výjimkou voleb, aktivně podporovat a prosazovat program a cíle politické strany, která je mu sympatická, nebo se kterou souhlasí.
V realitě života se to podle politologů projevuje tím, že politické strany mají často jen několik tisíc ale i stovek či desítek registrovaných oficiálních členů. Ve volbách však získávají podstatně větší procenta hlasů.