Hlavní obsah

Stráský otočil: chemický zásah proti kůrovci jsem sám nařídil

Vimperk

Krizový manažer Národního parku Jan Stráský vzal zpět svá slova, jimiž se distancoval od chemického zásahu proti kůrovci a přiznal se, že jej sám nařídil. Podle něj to byla jeho zákonem daná povinnost. Není však jasné, proč odvolal úředníka, který použití biocidů nepovolil. Stráský před časem zažádal o výjimku, aby mohl použít pesticidy v rezervaci, zatím ji ale nedostal.

Foto: Petr Horník, Právo

Bývalý premiér ČSFR Jan Stráský nyní vede Národní park Šumava.

Článek

„Samozřejmě, že pokud tam došlo k chybám, musíme je napravit, ale to nesouvisí s tím, že obranná opatření neměla být... Beru to jako prohřešek, který je způsoben byrokratickým způsobem," hájil se ještě ve čtvrtek v ČT Stráský. A za tím, že se jednalo o nedopatření, si stál i v pátek ráno. „S mým vědomím to samozřejmě nebylo, já jsem to rozmístění nedělal. Samozřejmě, že zvážím i sankce," řekl v pátek ráno Stráský. O několik hodin později však už mluvil jinak.

„I přes fakt, že nebylo správní řízení ukončeno, jsem nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod, a to včetně využití biocidů na otrávené lapáky a trojnožky. Vzhledem k tomu, že jsem převzal řízení národního parku v situaci, kdy je na celém území parku díky přemnožení kůrovce kalamitní stav, je mojí zákonnou povinností realizovat všechna opatření proti kůrovci tak, abych předešel vzniku škod na majetku ve vlastnictví státu a na majetcích sousedních vlastníků lesů," napsal ve svém vyjádření odpoledne Stráský.

Ráno Stráský odvolal dva úředníky

Stráský přitom ráno avizoval, že bude hledat viníka a o funkci přišli jeho náměstek a zároveň vedoucí oddělení státní správy Tomáš Hlavatý i dlouholetý vedoucí CHKO Pavel Hubený.

Obrana proti kůrovci
lapákyporažené i stojící stromy, na které se feromony lákají lýkožrouti
lapačeumělohmotná zařízení s podobným principem, brouk namísto pod kůrou stromu skončí v šufleti lapače, odkud se musí vysypat
trojnožkyčásti kmenů smrků postavených do tvaru jehlanu
Všechna zařízení lze použít bez insekticidů, pouze s feromonovými odparníky, které nalákají kůrovce. Nástrahy se zavrtanými lýkožrouty se potom musejí z lesa včas odvézt. Pokud se chemie použije, usmrtí kůrovce na místě.

O udělení výjimky má přitom rozhodovat právě státní správa NP a CHKO Šumava. "Odvolání Hlavatého lze považovat za ovlivňování výsledku správního řízení," řekl k tomu expert v oboru lesnictví Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Biocidy se v boji s kůrovcem v NP a CHKO Šumava podle Stráského užívají každoročně a standardně. Ve správním řízení, které poprvé započalo v lednu, ale podle něj docházelo k časovým průtahům. Podle informací bylo ukončeno a začalo znovu koncem března.

Do pastí lákají feromony jen kůrovce

Stráský prý vydal pokyn, aby biocidy na lapáky byly použity v nezbytně nutné míře a nedošlo tak ke vzniku škod na lesních porostech, a to i přesto, že správní řízení k udělení této výjimky dosud nebylo ukončeno.

K dnešnímu dni je podle Stráského tvrzení v rezervaci instalováno celkem 33 650 kusů obranných protikůrovcových zařízení, z nichž zhruba pětina byla ošetřena biocidy. Své jednání omlouvá i tím, že "výhodou těchto lapáků" před klasickými je minimalizace kácení zdravých stromů pro tvorbu dalších sérií lapáků, tedy pokácených smrků, pod jejichž kůru se lýkožrouti vábí feromony. Následně se ale včas musejí z lesa odvézt.

"Je pravda, že používaný insekticid - vaztak - není selektivní, a proto je možné, že se jím může zahubit i jiný hmyz. Nicméně k tomu zpravidla nedochází, a to proto, že lapáky jsou navnazeny feromonovými odparníky, které jsou selektivně atraktivní pouze pro lýkožrouta smrkového. Jiné druhy hmyzu nejsou těmito feromony na lapáky lákány," tvrdí Stráský.

Chemie se dostává do vody

Ekologové bijí ale na poplach, že s lýkožrouty zahynou tisíce vzácných živočišných druhů. I to mělo prokázat či vyvrátit správní řízení, na jehož výsledky ředitel parku nečekal.

Odborníci se především zlobili, že chemicky ošetřené nástrahy byly umístěny také v mokřadlech, v nichž se chemikálie rozpouští a zabíjí i vodní organismy a ptáky, kteří se živí vodními larvami. Upozorňují, že jed narušuje i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti, především samců, respektive mužů, spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce i karcinogenní účinky.

Nastříkané trojnožky i u Modravských slatí

Hlídky Duhy odhalily otrávené lapáky i v části parku, která je ponechána divoké přírodě. To se dosud nestalo za žádného z předchozích ředitelů, poukazují. Pesticidem nastříkané trojnožky našly i v oblasti nejcennějších mokřadů Modravských slatí, například 50 metrů od rašeliniště. Jiné stály údajně v tůních s obojživelníky. V řadě dalších lokalit jsou chemicky postříkané kmeny u příkopů podél lesních cest, kde zvláště při deštích hrozí to, že se budou jedy vymývat a dostávat i do potoků.

Stráského náměstek Jiří Mánek ale tvrdí, že otrávené lapáky a trojnožky byly  instalovány pouze do druhých a zásahových zón. Do prvních zón ani do bezzásahových druhých zón umisťovány nebyly. Situaci na místě zkoumá Česká inspekce životního prostředí. Nálezy musí zkonfrontovat s danými plány péče. K výsledku by se měla dobrat do 30 dnů od podání podnětu. Parku hrozí sankce do miliónu korun.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám