Dřevo bude muset podle ministra zůstat na místě. Chalupa rovněž uvedl, že zakázal letecké postřiky a užití biocidních látek. Zcela bez zásahů mají zůstat rašeliniště.

Razantní kácení a postřiky jako řešení kůrovcové kalamity prosazuje nový šéf národního parku Jan Stráský. Za svůj postoj si vysloužil kritiku z řad ekologů i vědců.

Celkem se má letos v I. a II. zónách Národního parku Šumava kácet na 12 800 hektarech, napůl v obou zónách. Podle ministra je to menší plocha než v loňském roce.

Bývalý premiér ČSFR Jan Stráský nyní povede Národní park Šumava.

Bývalý premiér ČSFR Jan Stráský nyní vede Národní park Šumava.

FOTO: Petr Horník, Právo

Do I. zón parku odmítl Chalupa pustit techniku, porážet stromy budou tedy muset lesní dělníci pilou a vytěžené dřevo nechat na místě. Zaměstnanci parku už v minulých dnech i v I. zónách dělali podrobný monitoring výskytu kůrovce.

Stráský ale ekologické aktivisty, kteří s těžbou nesouhlasí, ubezpečoval, že pokud park nezíská pro těžbu v bezzásahových oblastech rozhodnutí ministerstva životního prostředí, nebude tam pokácen ani jediný strom.

Vědci souhlasí se zařazením I. zón do bezzásahových

Stráský jako jedno z prvních správních opatření omezil v radě Šumavy vliv vědců. Kvůli tomu a kvůli nesouhlasu se Stráského názorem na kácení lesů vytvořili vědci stínovou vědeckou radu Šumavy, která Stráského postupy kritizuje z odborného hlediska. V Chalupově stanovisku však spatřují krok správným směrem.

„Vítáme zařazení některých I. zón zpět do bezzásahového režimu, zákaz používat biocidy na stojící živé stromy a také nařízení učinit veškerá nutná legislativní opatření. Podle našeho názoru je však třeba naturové posouzení, že plánované zásahy nepoškodí předmět ochrany národního parku,“ uvedl k tomu předseda stínové vědecké rady Jakub Hruška.

Méně spokojený už ale byl s povolením kácet a používat biocidy ve II. bezzásahových zónách: „Druhé bezzásahové zóny dnes tvoří značnou část bezzásahového území a aktivní zásahy proti kůrovci v nich nejsou žádoucí.“