Soud odmítl stížnost na rozhodnutí městského soudu v Praze. Stížnost podala Strana zelených, SNK Evropští demokraté a Věci veřejné a několik kandidátů za tyto strany do pražského zastupitelstva. Stěžovatelé označili rozdělení Prahy za účelové, což se však nepodařilo podle soudu prokázat.

Předmětem jednání ÚS nebyl výsledek voleb ani samotné opatření, jímž byla Praha rozdělena, ale rozhodnutí pražského soudu, který návrh na zrušení voleb zamítl.

Pět soudců bylo proti nálezu

Podle vyjádření generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška nebyli soudci jednotní. "Odlišné stanovisko k nálezu si vyhradili soudci František Duchoň, Vojen Güttler, Jan Musil, Pavel Rychetský a Eliška Wagnerová," uvedl Langášek.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Soudce zpravodaj Jiří Nykodým uvedl, že ÚS se sice nemusí postup zvolený magistrátem před volbami líbit, nemůže se tím ale řídit. Ve zdůvodnění rozhodnutí zdůraznil, že demokratické volby mají samočistící charakter, kdy se o změny v pravidelných čtyřletých intervalech starají samotní voliči.

Soudce připomněl, že komunální volby v hlavním městě se pokaždé konaly s jinými volebními obvody.

Ústavnímu soudu nenáleží posuzovat politické rozhodnutí

Nykodým se několikrát odvolal na dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který se zabýval stížností zelených ještě před volbami. Zelení stejně jako v případě ÚS napadli zákon o lhůtách vyhlášení rozdělení obvodů před volbami, podle nich byla lhůta krátká a strany se nemohly nastalé situaci přizpůsobit. NSS jejich stížnost zamítl.

Mimo jiné ÚS odmítl komentovat důvody zastupitelstva, na jejichž základě došlo k dělení na obvody. Zastupitelstvo hájilo svůj postup tím, že sedm obvodů po devíti mandátech je transparentnější, jednodušší a přehlednější zejména s ohledem na to, že každý volič dostane seznam stran s jejich devíti kandidáty a nikoli velký arch, kde bude mít každá strana 63 kandidátů.

Také to mělo zvýšit šance lokálních uskupení zaměřených na problematiku v dané oblasti. Podle ÚS jsou ale tyto důvody politické, a jemu nenáleží je posuzovat. ÚS pouze připustil, že rozdělení do obvodů mělo vliv na rozdělení mandátů.

ÚS zároveň připomněl, že princip rovnosti nelze brát absolutně, ale jako relativní. "Je přípustné i určité omezení takovéto rovnosti", připomněl soudce Nykodým. „Faktické rovnosti hlasů nelze dosáhnout,“ dodal soudce s tím, že skutečná rovnost volebního práva není dosažitelná už jenom s ohledem na rozdílnou volební účast v tom kterém obvodu.

ÚS rovněž vyzval soudy ke zdrženlivému posuzování podobných kauz.

Liška chce změnit zákon

„Ačkoli naše stížnost nebyla úspěšná, jsem přesvědčen, že měla zásadní význam a hluboký smysl," uvedl v tiskové zprávě předseda Strany zelených Ondřej Liška. Zelení se chtějí snažit o změnu zákona, která by podobné změny do budoucna neumožňovala.

Rovněž Karolina Peake (VV) uvedla, že též její strana se zasadí o změnu zákona. Připomněla  i skutečnost, že pět soudců mělo odlišné stanovisko.

Na verdikt ÚS pro Právo reagoval náměstek primátora Josef Nosek (ODS): „Je to racionální řešení, pro nás to znamená dál pokračovat v práci bez zbytečného zpochybňování.“

Laudátovi se paradoxně ulevilo

„Rozhodnutí Ústavního soudu samozřejmě vítám, protože několik měsíců po ukončení komunálních voleb řeší stav nejistoty z jejich možného opakování," zhodnotil verdikt soudu pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Šéf pražské TOP 09 František Laudát pro Právo připustil, že se mu s verdiktem ÚS ulevilo. "Dělat čtvrtou volební kampaň za dva roky by bylo šílené," dodal.

Předseda pražské ČSSD Petr Hulinský ocenil, že končí období nejistoty a dodal, že i jeho strana chce změnu volebního systému. „Rozdělení na obvody jsme kritizovali už před volbami a nelíbí se nám ani teď," uvedl Hulinský.

Volby v Praze vyhrála TOP 09, ale koalici utvořili sociální a občanští demokraté. ODSČSSD mají dohromady v třiašedesátičlenném zastupitelstvu 34 křesel.

Bez rozdělení Prahy do více volebních obvodů by koalice ODS a ČSSD zřejmě metropoli vládnout nemohla, obě strany by totiž neměly dost mandátů.