Článek
Pro ně nepříznivý verdikt nižších soudů se snaží zvrátit tím, že podají tzv. dovolání k Nejvyššímu soudu, což je mimořádný opravný prostředek. Jenže ve většině případů je jejich dovolání odmítnuto. Nejčastěji chybují už v důvodech, pro které se dovolávají. Po Nejvyšším soudu lze žádat pouze přezkum nesprávného rozhodnutí nižšího soudu, tedy pokud například soudce použil nesprávný zákon nebo zákon špatně vyložil. Nelze však namítat, že nebyli vyslechnuti někteří svědci nebo provedeny jiné důkazy.
Kvůli stohům dovolání, z nichž většina nakonec stejně končí v koši, nezbývá soudu čas na plnění jeho hlavního poslání, kterým je práce na sjednocování judikatury, aby se lidé v obdobných sporech dočkali u různých soudů stejných rozhodnutí.
Situace je natolik vážná, že „vyřešení neúnosného zatížení Nejvyššího soudu vyřizováním dovolání“ proniklo loni v srpnu jako jeden z bodů do programového prohlášení vlády.
Jen v loňském roce dorazilo k Nejvyššímu soudu 4986 dovolání v občanskoprávních věcech. Dalších pět a půl tisíce jich však soudci zdědili coby nedodělky z let minulých, a přestože se hromadu nevyřízených věcí podařilo zhruba o pět stovek případů snížit, i letos Nejvyšší soud začínal sezónu s pěti tisícovkami nedodělků na stole. Za současného stavu by tak soudci potřebovali rok času, kdy by jim nepřišlo na stůl jediné nové dovolání, aby se starých kauz zbavili.
Nápravu má přinést novela občanského soudního řádu, která se dokončuje na ministerstvu spravedlnosti. „Cílem novely je usnadnit Nejvyššímu soudu práci s podanými dovoláními,“ konstatuje se v důvodové zprávě k návrhu, na němž se ministerstvo dohodlo se zástupci Nejvyššího soudu a který má Právo k dispozici.
Rozhodující bude zásadní význam
„Nejvyšší soud nestojí o to, aby mu byla ubírána práce,“ zdůrazňuje místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
„Chceme naopak dosáhnout do všech agend obecného soudnictví, dosud se k řadě civilních věcí vyjadřovat nemůžeme,“ dodal soudce. Nejvyšší soud se tak bude moci nově zabývat i případy řešenými podle zákona o rodině, kde dovolání dosud není možné. „Samozřejmě že nebudeme přezkoumávat správné stanovení výše výživného. Může se to ale týkat třeba sporu o dítě,“ uvedl příklad Fiala.
Podmínky pro přípustnost dovolání se však zpřísní. Zákon výslovně uvádí, že dovolání je přípustné jen tehdy, pokud je řešena věc zásadního právního významu.
„Za zásadně právně významné jsou považovány všechny otázky, které dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího soudu a nebo které naopak soud vyřešil jinak, než standardně soudy rozhodují, jinak než už v minulosti rozhodl Nejvyšší soud,“ vysvětlil Fiala.
Pouze ve výjimečném případě se může Nejvyšší soud zabývat stejnou otázkou, jakou už v minulosti řešil, a to pokud dospěje k závěru, že je třeba ji posoudit jinak, a tudíž přehodnotit i dosavadní judikaturu soudů.
Existují i případy, kdy různé senáty Nejvyššího soudu dospějí k obdobné věci k rozdílnému stanovisku. V letech 2001 a 2005 tak dva senáty v různých dovolacích řízeních dospěly jednou k závěru, že nemovitost je příslušenstvím pozemku, a podruhé, že jde o dvě oddělené věci. K přehodnocení takové otázky by se musel nad řešením sejít velký senát kolegia Nejvyššího soudu. V ostatních případech o dovolání rozhodují tříčlenné soudní senáty.
Zkrátí se lhůta pro podání dovolání
Lhůta pro podání dovolání k Nejvyššímu soudu se má podle návrhu novely změnit ze dvou na jeden měsíc, na stejné úrovni byla už před deseti lety a její prodloužení se podle navrhovatelů neosvědčilo.
O zastavení odvolacího řízení, kdy podání vzal účastník zpět ještě před zahájením jednání, nebo o odmítnutí odvolání, které bylo podáno opožděně nebo neoprávněnou osobou, bude moci nově rozhodnout sám předseda senátu nebo pověřený člen senátu. Soudní senáty se tak nebudou muset scházet nad případy, v nichž se nerozhoduje ve věci samé.
Novela občanského soudního řádu prochází v současné době připomínkovým řízením, které končí 8. dubna. Ministerstvo spravedlnosti chce změny představit veřejnosti příští týden.