Článek
To by KSČM mohlo vážně ohrozit. Částka se totiž rovná například dvěma třetinám státní dotace, kterou komunisté získali za hlasy v letošních sněmovních volbách.
Rozsudek o pokutě, která se týká centrály v ulici Politických vězňů, vynesl už v říjnu obvodní soud pro Prahu 1. Verdikt, o němž veřejnost dosud nevěděla, je ale nepravomocný, KSČM se odvolá.
Informaci v pátek potvrdila místopředsedkyně KSČM Miloslava Vostrá, která má na starosti hospodaření strany. „Rozsudek nám byl doručen minulý týden,“ uvedla na dotaz Práva. Vostrá nechtěla komentovat, jak vidí výsledek sporu. Odkázala ale na fakt, že se strana proti verdiktu odvolá.
Pokutu řešilo i vedení strany
O hrozbě pokuty za zrušení smlouvy visící nad KSČM informovalo Právo už před více než dvěma lety s tím, že pokud by komunisté soud prohráli, museli by zaplatit vedle zmíněných 40 miliónů za každý měsíc z prodlení pět miliónů korun.
Zajímavé je, že místopředseda KSČM Milan Bičík v pátek uvedl, že o soudním rozhodnutí nic neví, a odkázal právě na Vostrou. Věc se přitom měla podle informací Práva řešit na poradě vedení strany. Vostrá už před časem uvedla, že nehrozí situace, kdy by KSČM ve sporu se společností Poste re o své hlavní sídlo přišla.
Prodej si strana rozmyslela
Kauza budovy komunistů v ulici Politických vězňů začala v roce 2005. Tehdy se KSČM rozhodla, že dům prodá a koupí si nové sídlo. S firmou Poste Re strana podepsala závaznou nabídku. Podle ní měli komunisté sídlo prodat za 405 miliónů korun.
Získané peníze hodlala KSČM použít na dostavbu rozestavěného objektu v pražských Vysočanech. Strana kvůli tomu složila i zálohu 20 miliónů korun. O tu přišla, když si kontrakt rozmyslela. Kauza komunistické centrály pak otřásla vedením komunistů, když stála pozici místopředsedu strany Václava Exnera.
První problémy s pražským sídlem ale začaly už v roce 1990, kdy budovu KSČM koupila od tehdejších Československých státních drah za 52 miliónů korun. Následoval vleklý vlastnický spor, ve kterém nakonec komunisté zvítězili.
Sídlo KSČM se také stalo před květnovými volbami do Sněmovny terčem dvojnásobného útoku červenou barvou. Druhý útok byl veden nesmyvatelnou barvou. Komunisté následně opravili fasádu budovy, která je památkově chráněná a pochází z druhé poloviny 19. století.