Vedle Braha a jeho ženy našli vědci ještě další podivné lidské kosti

Novináře o tom informoval při tiskové konferenci v pátek při příležitosti navrácení ostatků do hrobky Petr Velemínský z antropologického oddělení při Národním muzeu.

Podle něj si celá expedice do hrobky slavného astronoma rudolfínské éry dala za cíl zejména vytvořit co nejpodrobnější dokumentace ostatků se všemi materiály včetně fotografií pořízenými na CT v Nemocnici Na Homolce, aby s nimi mohly pracovat i další odborná pracoviště, která se zabývají okolnostmi Brahovy smrti.

„K tomu pak přibyl cíl nový. Čekali jsme, že najdeme ostatky jen jeho a manželky, jenže vedle manželky byly ostatky i dalších osob. Ty se nyní testují. Jedná se o asi osm jedinců, z toho asi pět dětí,“ oznámil Velemínský.

Archeolog Zbyněk Dragoun z Národního památkového ústavu k tomu doplnil, že Brahe s manželkou „nebyli pohřbeni do nové hrobky, ale do nějaké starší, která byla zasypána, a na ni pak byly položeny jejich ostatky včetně těch dalších“. Navíc neznámé ostatky netvoří celé kostry.

Podle něj to nebylo poprvé v roce 1901, kdy byly ostatky astronoma odkryty českými vědci ve spolupráci s dánskými odborníky. „Je zřejmé, že hroby Tychona a jeho ženy byly narušeny již před rokem 1901,“ doplnil k tomu Dragoun.

Poznamenal rovněž, že po otevření rakve nalezli jen „změť kostí“. „Dnešního dne ty kosti tam byly položeny v anatomické poloze, ta situace po uložení tak bude lepší než předtím,“ řekl Dragoun, podle nějž byla ale archeologická práce při výzkumu vedlejší.

Zřejmě nejvýznamnější díl práce má nyní odvést Ústav jaderné fyziky Akademie Věd ČR za přispění i dánských a švédských vědců. Jaderní fyzikové dostali ke zpracování vzorky vlasů a kostí, aby vyšetřili tři možné hypotézy astronomovy smrti: zdali byl otráven rtutí, zdali zemřel následkem chronické otravy rtutí, či za jiných okolností.

„Při tom rozmotávání hypotéz a vlasů musíme postupovat velmi opatrně, bude to mravenčí práce pod mikroskopem,“ podotkl Jan Kučera Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

Odebrané vzorky ostatků ale pomohou vědcům také nahlédnout nejen okolnosti Brahovy smrti, ale i jeho života. „Vzali jsme kousek jeho vousu, který měřil asi osm centimetrů. Vousy rostou zhruba po jednom milimetru každý den, takže takhle si budeme moci učinit obrázek o životě Tychona alespoň v posledních třech měsících, z kostí pak lze vyzkoumat i mnohem delší časový úsek,“ uvedl Jens Vellev z Aarhurské univerzity v Dánsku. Očekává také, že se podaří zrekonstruovat Brahův obličej, „takže mu bude možné opět nahlédnout do tváře".

Vellev si výzkum a pobyt v Praze velmi pochvaloval. „Byl to fantastický týden, nejúžasnější v mém životě, pominu-li svou svatbu,“ řekl novinářům.

Ostatky Tycha Braha se vracely do hrobky v Týnském chrámu s upomínkami na současnost. Podle vikáře chrámu Vladimíra Kelnara mu do hrobky přidali listinu psanou v češtině a dánštině připomínající poslední výzkum. Další listina je pak psána v latině. „Je to klasická pamětní listina, jaká se ukládá do kopulí věží katedrál, jako poselství pro příští generace,“ vysvětlil Kelnar. Dále tam byly umístěny současné fotografie Týnského chrámu i hrobky a ostatků, bankovky „platné v nedávné době i současné jako připomínka na naši dobu“ a náboženské artefakty.