Češi vnímají podle průzkumu společnosti Sanep státní maturitu spíše pozitivně. Jako krok správným směrem ji vnímá  54,1 procent lidí. Lidé se taktéž domnívají, že státní maturita zvýší prestiž školství a umožní studentům lepší přípravu na další studia.

Se spuštěním maturit příští rok souhlasí přes 45 procent lidí, opačná názor má 41 procent Čechů.

V Německu celostátní jednotná zkouška z dospělosti neexistuje, i když o její zavedení ministryně školství Annette Schavanová před třemi lety vážně usilovala. Jednota je jen na úrovni spolkových zemí, které mají centrální maturity se shodnou písemnou částí. Pouze v Porýní-Falci zkoušky připravují samy školy.

Mladí Němci maturují ze čtyř nebo pěti předmětů. Mezi jednotlivými zeměmi jsou rozdíly v tom, které předměty jsou povinné, které volitelné a v jaké formě se skládají. Úspěšnost maturantů přesahuje 90 procent.

V Rakousku bude společná maturita v roce 2014

V Rakousku jednotné maturity nejsou, parlament ale loni schválil centrální maturity na gymnáziích od roku 2014, na odborných školách od roku 2015. Jednotná zkouška bude z němčiny, matematiky a cizího jazyka, k nim si student může vybrat čtvrtý předmět.

Objevují se ale obavy, zda se stihne připravit. Pilotní testy z matematiky v 50 školách totiž nedopadly nejlépe - studenti dokázali odpovědět v průměru jen na dvě z deseti otázek. Uměli totiž jen počítat, ale ne zdůvodňovat a interpretovat.

V Polsku systém funguje

V Polsku jsou maturity jednotné od roku 2005. Studenti zkoušku skládají ze tří předmětů na základní úrovni: polštiny, matematiky a cizího jazyka. Vybírají si pak z volitelných předmětů jako druhý cizí jazyk, dějepis, biologie nebo třeba filozofie či nauka o tanci.

Většina studentů zkoušku skládá ze čtyř předmětů, na výběr má mezi jednodušší a obtížnější verzí testů. Výběr se obvykle řídí požadavky, jaké na uchazeče o studium klade vysoká škola, na kterou se maturant hlásí.

FOTO: Marcelo Del Pozo, Reuters

Letos u zkoušky dospělosti obstálo 81 procent studentů. Nejvíce z neúspěšných muselo dělat reparát z matematiky.

Francouzi skládají maturitu téměř ze všeho

Ve Francii je systém maturit, zavedený již za vlády Napoleona v roce 1808, značně komplexní. Vychází z tematických studijních okruhů francouzských lyceí se zaměřením buď na jazyky a literaturu, ekonomiku nebo matematicko-fyzikální či přírodovědné obory. A maturitní zkoušky se skládají skoro ze všech studovaných předmětů, dokonce i z tělocviku.

Ministerstvo školství rok dopředu představí základní osnovy maturit, které pak tematicky ovlivňují akademické výbory z řad zástupců středních a vysokých škol rozdělených podle zeměpisných regionů. Školy, které do těchto oblastí spadají, mají pro daný rok stejné maturitní otázky.

Rusko se státními maturitami experimentovalo od počátku století, loni je poprvé zavedlo. Jednotné státní zkoušky se skládají na závěr 11. třídy. Povinné jsou z ruštiny a matematiky. Pro statisíce středoškoláků představují i přijímací test na vysoké školy a vyšší odborné školy, v takovém případě musí podle profilu vybrané školy zvládnout testy i z dalších předmětů, kterých je tak dohromady až 14.

Podle ministra školství Andreje Fursenka zkoušky prudce zvýšily motivaci studentů a odpor proti nim v řadách rektorů prakticky ustal. Z téměř 880 000 letošních maturantů propadlo jen okolo 16 000. Množí se ale i zprávy o podvodech, univerzity proto bojují o právo vyžadovat dodatečné zkoušky.

Letní školy slovanských studií se účastnili zájemci o češtinu z celého světa

Ilustrační foto

FOTO: Petr Blahuš, Právo

Ve frankofonní části Belgie je obdobou maturity zkouška na Certificat d´enseignement secondaire supérieur, což lze přeložit jako certifikát o vyšším středním vzdělání. Testy zahrnují francouzštinu a matematiku, dějepis, cizí jazyk a zeměpis a poslední obor je volitelný. Školy je chystají samy, nicméně vycházejí z osnov či pravidel shodných pro všechny.

Britští studenti letos nebývale uspěli

Mimo kontinent je situace značně odlišná. V Británii skládají studenti v Anglii a Walesu obdobu maturit v rámci dvouletého studia, takzvaných A-levels (Advanced Level, pokročilá úroveň). Zkoušky se skládají podle centrálně stanovených otázek a jsou hodnoceny anonymně, letos v nich uspělo rekordních 97,6 procent studentů. To vyvolalo kritiku, že náročnost klesá. V posledních letech proto v Británii některé školy zavádějí takzvanou mezinárodní maturitu (International Baccalaureat), která je považována za náročnější.

V USA se pravidla pro maturity v jednotlivých státech liší. Povinně je v současnosti vyžaduje jen 22 států z 50. Střední školu dokončí kolem 70 procent studentů. Pokud chtějí pokračovat na vysoké škole, musí podstoupit nejméně jeden ze standardizovaných testů SAT nebo ACT. Oba testy vytvářejí neziskové organizace.

V České republice neuspěla při generální zkoušce třetina studentů. Lehčí verzi maturity z matematiky nesložilo v říjnu dokonce 48 procent studentů. Ministerstvo školství nicméně předpokládá, že procento neúspěšných při skutečné maturitě poklesne.