Článek
Zaměstnanci bezpečnostních agentur tak v současné době mají stejné postavení a práva jako kterýkoliv jiný občan. V praxi to zjednodušeně znamená, že mohou dělat všechno, co jim zákon výslovně nezakazuje.
„V žádném případě ale nesmí vstupovat do uzavřených registrů a databází, stejně jako nesmí sbírat osobní data, tedy např. rodná čísla,“ řekl k tomu viceprezident České komory detektivních služeb Bohumil Skála.
Zároveň dodal, že soukromý detektiv by neměl mít kromě osobních údajů přístup ani k dalším neveřejným informacím, např. k výpisům telefonních hovorů nebo k datům z evidencí osob nebo vozidel. „Pokud agenturám někdo tyto informace předá, porušuje tím jednoznačně zákon,“ poznamenal Skála.
Až desetimiliónové sankce
Otázka sledování a focení lidí na zakázku je pak podle expertů diskutabilní. Fotit na veřejných prostranstvích totiž může každý, stejně jako jít někomu v patách po ulici. Otázkou tak spíše je, jak se získanými materiály agentura nakládá.
„Pokud nafocené snímky předá zadavateli sledování a nijak s nimi dále nepracuje, je pak zodpovědnost právě na zákazníkovi. Agentura každopádně tato data nesmí archivovat,“ uvedl prezident Unie bezpečnostních agentur Jiří Kameník.
Jeho slova potvrzuje i šéf Úřadu na ochranu osobních údajů Igor Němec: „Pokud by osobní data, což může být i fotografie, uchovávala a např. z nich vytvářela určité databáze, tak už by zákon překračovala.“ Sankce v takovém případě můžou podle Němce dosáhnout až desetimiliónové výše.
Chystá se zákon
Dosavadní právní vakuum by měl v nebližší době vyřešit nový zákon o soukromých bezpečnostních agenturách, po kterém volají i opozice a profesní asociace a komory. Ministr vnitra Radek John (VV) uvedl, že přijetí zákona by mělo být urychlené.
„Je to ostatně i součástí koaliční smlouvy,“ poznamenal John s tím, že absence zákona má za následek nejasné vytyčení mantinelů, jaké služby a v jakém rozsahu smějí či nesmějí soukromé bezpečnostní agentury poskytovat.
Na přípravě normy podle něj v současné době pracuje speciální skupina odborníků a zástupců stran napříč politickým spektrem, konečnou podobu pak bude vládě předkládat právě ministerstvo vnitra.
„Předpokládáme, že díky účasti všech politických stran a zástupců podnikatelského sektoru bude mít zákon všeobecnou politickou podporu a vysokou šanci na přijetí,“ konstatoval John.
Jeho stínový protějšek za ČSSD Jeroným Tejc nicméně v souvislosti se zveřejněnou kauzou údajného špiclování politiků agenturou ABL kritizoval, že přípravu zákona má na starosti právě resort vnitra.
V jeho vedení totiž např. působí jako náměstek ministra Miroslav Zahálka, který byl až do června letošního roku v představenstvu agentury ABL, spojené s hlavním mecenášem Věcí veřejných a současným ministrem dopravy Vítem Bártou.
„Po zveřejnění této kauzy je zcela zřejmé, že náš požadavek, aby zákon o soukromých bezpečnostních agenturách připravovalo ministerstvo spravedlnosti, nikoliv ministerstvo vnitra spojené s lidmi z ABL, nabývá na významu,“ uvedl v tiskovém prohlášení Tejc.