Šestiměsíční lhůta pro popření otcovství je moc krátká, rozhodl ÚS

Ústavní soud proto s platností od 31. prosince 2011 zrušil sporné ustanovení zákona o rodině, které půlroční lhůtu obsahuje.

Zákon poškozuje muže, kteří se po uplynutí půlroční lhůty dozvědí, že nejsou biologickými otci dítěte. U soudu jim dosud nepomohl ani rozbor DNA. Stále oficiálně zůstávali otci, a to se všemi povinnostmi, které z toho vyplývají.

Ústavní soud se zákonem o rodině začal zabývat na základě případu muže, jenž se u obecných soudů pokusil popřít otcovství u syna narozeného před rozpadem manželství. Zpočátku prý neměl pochybnost o tom, že otcem je právě on. Pravdu se dozvěděl až později, když jej manželka po osmi měsících od narození syna vyzvala, aby se vystěhoval ze společné domácnosti. Poté zjistil, že manželka dva roky udržuje poměr s jiným mužem.

Nespokojený manžel si nechal provést test DNA a zjistil, že není biologickým otcem. Krátce před ročními narozeninami chlapce podal státnímu zastupitelství podnět k podání návrhu na popření otcovství. Žalobci mu nevyhověli, protože neuznali test DNA jako předložený důkaz. Žalobu na popření otcovství pak odmítl také soud kvůli překročení šestiměsíční lhůty.

Muž podal ústavní stížnost. Sporný paragraf zákona o rodině prý porušuje jeho základní právo na ochranu rodinného a soukromého života, právo na spravedlivý proces, a také právo vlastnit majetek, protože z biologického otcovství vyplývají peněžní povinnosti.

Sporné ustanovení zákona říká, že "manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu, že je jeho otcem".

Výrok Ústavního soudu byl očekáván s velkým napětím. Fakticky rozhodl o tom, že upřednostní spojení dítěte s pravými biologickými otci před samotným hmotným zabezpečením dítěte a jeho matky.

Až dosud dával zákon jednoznačně přednost právně jistotě pro dítě a matku, která ho vychovává. Pokud měl muž, který byl právně považován za otce, pochybnosti o svém skutečném otcovství, musel ho právně napadnout do šesti měsíců od narození dítěte. V případě, že se o jeho narození nedozvěděl okamžitě, platila stejná lhůta od okamžiku, kdy o něm byl prokazatelně informován. Taková právní úprava pochopitelně otce do značné míry diskriminovala, neboť jeho pochybnosti mohly vzniknout daleko později.

V zahraničních právních systémech je tento problém řešen velmi rozdílně. V některých je zájem dítěte a jeho matky upřednostňován stejně, jako to zatím je u nás. Muž, který je právně považován za otce (převážně manžel), pak nemůže otcovství buď zpochybnit vůbec, nebo jen do určité doby a nebo právní určení otce závisí pouze na prohlášení matky dítěte.

Například v americkém státě Florida je zdokumentován případ, kdy muž požádal o test otcovství, který prokázal, že dítě není jeho. Přesto porota poměrem hlasů 7:0 rozhodla o tom, že musí dál platit 1 200 dolarů měsíčně, protože zmeškal roční lhůtu po rozvodu. Za patnáct let života cizího dítěte tak musel zaplatit 200 000 dolarů výživného (asi čtyři milióny korun).

Naopak v dalším americkém státě Kalifornii mají muži daleko lepší možnost čelit podobným situacím. Pokud existuje pochybnost o biologickém spojení dítěte a otce, může kterákoli ze zúčastněných stran (údajný otec, matka, biologický otec i dítě samotné) požádat soud o přezkoumání. Pokud soudce uzná lhůtu za přiměřenou (přičemž přiměřenost závisí jen na jeho posouzení), nestojí celému procesu nic v cestě.

Vůbec nejzajímavější je poslední vývoj  tohoto problému v sousedním Německu. Ústavní soud v Karlsruhe v roce 2008 rozhodl, že muži, kteří si nejsou jisti svým otcovstvím, mohou kdykoli požádat o test DNA. Od okamžiku, kdy se muž dozví negativní výsledek testu (není biologickým otcem dítěte), má dva roky na to, aby se rozhodl, zda chce své otcovství soudně napadnout.

Zásadně se tím změnila dosavadní praxe, kdy o podobný test směla požádat pouze matka. Německý ústavní soud - motivovaný množstvím úspěšných žalob u soudu pro lidská práva ve Štrasburku - se tak velmi výrazně postavil na stranu biologického otcovství. Protože lhůta pro samotné uskutečnění testu neexistuje, je i možnost muže bránit se v podobných situacích prakticky neomezená.