Článek
Ze zákona má prezident svolat zasedání Sněmovny do 30 dnů od konání voleb. Zasedání však označuje celkovou činnost komory a nerovná se schůzi Sněmovny.
Ta ustavující, na níž podá demisi nynější vláda pod vedením premiéra Jana Fischera, zatím nebyla svolána.
Ustavující schůzi Sněmovny svolává zpravidla poslanec, který stál před volbami v jejím čele, pokud byl znovu zvolen. Bývalý předseda Miloslav Vlček (ČSSD) ale krátce před volbami odstoupil a znovu nekandidoval. O tom, kdo ho v roli svolavatele schůze zastoupí, se ale vedou právní spory o výklad jednacího řádu.
Schůzi asi svolá Schwarzenberg nebo Němcová
Podle tohoto zákona "svolá schůzi, za předpokladu, že je poslancem, nejstarší bývalý místopředseda Sněmovny, a není-li ani toho, nejstarší poslanec nově zvolené Sněmovny". Vzhledem k nezvolení lidoveckého místopředsedy Sněmovny Jana Kasala tak není zcela zřejmé, zda bude svolavatelem druhý nejstarší místopředseda Sněmovny, tedy Miroslava Němcová (ODS), nebo nejstarší nově zvolený poslanec, tedy předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Schwarzenberg, jenž by musel ustavující schůzi řídit do zvolení předsedy dolní komory, už řekl, že by dal přednost Němcové. Bude ale záležet na výkladu sněmovních právníků.
Ústava ani jednací řád Sněmovny nestanoví, do kdy musí být první schůze nové Sněmovny proběhnout.