Hlavní obsah

Politici mohou porušovat zákon o střetu zájmů, jak se jim zlíbí

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová
Praha

Zatočíme s korupcí, slibují politici bez rozdílu partajního trika před volbami. Totéž tvrdili před lety, když se schvaloval zákon o střetu zájmů. Měl se stát účinným nástrojem boje proti úplatkářství především v politice. Nyní, po třech letech jeho fungování, se ukazuje, že zákon je špatný. A všichni se v tomto hodnocení shodují.

Foto: Petr Horník, Právo

Zákon ukládá povinnost funkcionářů každý rok zveřejňovat nově nabytý majetek i dluhy a dary, údaje ale nikdo nekontroluje.

Článek

„Rozhodně korupci nezabrání, není vymahatelný“ řekli Právu např. šéf české pobočky protikorupční organizace Transparency International David Ondráčka či Tomáš Kramár z občanského sdružení Oživení, které se odhalováním střetu zájmů či korupce léta zabývá.

Za pravdu jim dávají třeba i šéfové sněmovního a senátního mandátového a imunitního výboru Hana Šedivá (ČSSD) a Jiří Pospíšil (ODS).

Potrestán nebyl nikdo, nebo se o tom neví

Žádný z veřejných funkcionářů ať už z ministrů, poslanců, senátorů, či komunálních politiků za jeho porušení podle všeho nebyl potrestán. A pokud náhodou někdo dostal pokutu za to, že neodevzdal včas povinné majetkové přiznání nebo že v něm uvedl nepravdivé a nepřesné údaje, veřejnost se to nikdy nedozví.

Porušení zákona o střetu zájmů totiž po opakovaných poslaneckých novelizacích je jen přestupkem, za který hrozí maximální pokuta 50 tisíc korun. Aby však mohl příslušný přestupkový orgán v místě bydliště politika zahájit řízení, musel by někdo podat podnět. Tedy lidově řečeno případného provinilce udat.

I kdyby se to ale stalo, pak případný výsledek zůstane dobře utajen. Jak je to možné? Přestupkové řízení je neveřejné. Výsledek se tak nedozví ani oznamovatel, protože není účastníkem řízení. Těžko předpokládat, že by se pachatel se svým proviněním veřejně pochlubil.

Chybí kontrola

Ačkoli zákon ukládá povinnost funkcionářů pravidelně každý rok zveřejňovat nově nabytý nemovitý i movitý majetek a také dluhy a dary, není nikdo, kdo by správnost údajů kontroloval.

Navíc zcela mimo kontrolu byli politici a další funkcionáři v roce 2006, kdy už neplatil starý zákon, ale ještě nevstoupil v platnost nový zákon o střetu zájmů. Ten začal platit až na počátku roku 2007 a první majetková přiznání tak podávali za tento rok v polovině roku 2008. Případné nesrovnalosti v majetku tak lze schovat právě do tohoto období.

„Jsme víceméně jen evidenční orgán, můžeme kontrolovat jenom formality, tedy jestli politik dal své oznámení včas a úplné,“ řekla Právu místopředsedkyně sněmovního mandátového a imunitního výboru Eva Dundáčková (ODS).

Šedivá doplnila, že její výbor nikdy žádný podnět správnímu orgánu nepodal. „Zákon je bezzubý,“ prohlásila Šedivá. Podle ní není ani vůle ho nějak zpřísnit.

Proti svým senátorům se nikdy za existenci nového zákona o střetu zájmů nepostavil ani senátní mandátový a imunitní výbor. „Nikdy jsme žádné podání nedávali,“ uvedl Pospíšil. Podle něj výbor dokonce dává senátorům šanci své přiznání upravit, a pokud je nepošlou včas, dává jim šanci ještě další dva týdny po termínu.

Test: zákon nefunguje

Vyzkoušet funkčnost zákona se pokusili lidé z Oživení. Výsledky jejich podnětů potvrzují slova ředitele sdružení Kramára: „Zákon je špatný.“

Oživení podávalo podnět přestupkové komisi kvůli porušení zákona v případě někdejších ministrů zemědělství Petra Gandaloviče (ODS), dopravy Aleše Řebíčka (ODS), také poslance Miloše Patery (ODS) a člena rady města Příbram. Výsledek? Žádný postih.

„V případě pana poslance Patery došlo podle nás k porušení zákona, když neoznámil střet zájmů při tzv. porcování medvěda,“ řekl Právu Kramár. Jenže poslanec se před přestupkovou komisí prý odvolal na svou imunitu, takže jeho údajné provinění putovalo k sněmovnímu mandátovému výboru. Zákonodárci si totiž mohou v případě přestupků vybrat, zda je bude řešit místně příslušný správní orgán, anebo mandátový výbor. „Výbor neshledal žádné porušení zákona,“ konstatoval Kramár.

Pokutu nedostal ani Řebíček, který v oznámení neuvedl jméno svého věřitele, avšak v průběhu přestupkového řízení přiznání doplnil, takže řízení bylo zastaveno.

U Gandaloviče se lidem z Oživení nezdál údaj z přiznání, podle kterého dostal milión korun od matky. „Napadli jsme to proto, že chybělo jméno a příjmení,“ uvedl Kramár s tím, že jejich podání bylo přestupkovou komisí označeno za neopodstatněné.

Jejich čtvrtý podnět na příbramského člena rady ukázal ještě na další háček zákona: roční promlčecí lhůta u všech přestupků, tedy i u přestupků za porušení zákona o střetu zájmů.

Oživení zjistilo, že v přiznání radního chybí suma, kterou si bokem vydělal jako advokát, avšak v průběhu řízení došlo k promlčení. Dát rychle dohromady důkazy k zahájení přestupkového řízení je totiž často komplikované.

Někteří politici navíc kuloárově přiznávají, že pro úředníky může být složité trestat případně politiky, kteří třeba městům či obcím shánějí peníze či pomáhají prosazovat jejich projekty.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám