Článek
"Ukazuje se, že tradice nošení dárků k lékaři u nás stále žije. Vážným zjištěním je, že ve čtvrtině případů jde o nedobrovolné úplatky, které byly přímo vyžádány,“ sdělil Právu ředitel uvedené instituce David Ondráčka.
Podle výzkumu v 73 procentech případů pacienti dali úplatek z vlastní vůle a ve 27 procentech byl dán na výzvu zdravotnického zařízení. Většinou šlo o takzvané sponzorské dary, kdy lékař vyzve pacienta, aby dal určitou částku ovšem ve formě daru. Tím je před zákonem kryt. Podle výzkumu téměř čtvrtina dotázaných tento sponzorský příspěvek ale za úplatek nepovažuje, i když se prokázalo, že v některých zařízeních byly vynucovány jako podmínky přijetí či zapsání pacienta.
Nejvíce se uplácí v Praze, v Jihomoravském a Středočeském kraji
Průzkum také odhalil, že 70 procent lidí úplatek u lékaře nikdy nedává, ani ho po nich nikdy nežádal. Sedmadvacet procent dotázaných si myslí, že v řadě zdravotnických zařízení je poskytování úplatku běžné a dokonce 21 procent respondentů se domnívá, že chování zdravotnického personálu je přímo závislé na poskytování úplatku. Dalších 17 procent tvrdí, že poskytnutí úplatku má pozitivní vliv na péči, kterou dostanou, 33 procent by neváhalo poskytnout úplatek, pokud by oni nebo někdo z jejich blízkých byli ve vážné zdravotní situaci.
Podle průzkumu poskytují úplatek častěji ženy (58 procent) než muži a dávají ho především lidé ve věkové skupině 50 až 59 let (25 procent), dále 20 až 29 let (23 procent) a nejméně nad 70 let (3 procenta).
Nejčastěji poskytli věcné nebo finanční dary v souvislosti se zdravotní péčí pacienti z Prahy (17 procent), Jihomoravského kraje (13 procent), Středočeského kraje (12 procent). Nejméně pak z krajů: Liberecký, Zlínský, Karlovarský a Pardubický (vždy po 4 procentech) a Vysočina (3 procenta).
A náprava současného stavu? Nejčastěji by respondenti uvítali jasnou definici standardů, na co je ze zdravotního pojištění nárok. Dále by si přáli vytvoření ceníků služeb, za které je možno si legálně připlatit a účinnější kontrolu ze strany zdravotních pojišťoven.
Korupce přijde na 27 miliard
"Neprůhlednost a korupce ve zdravotnictví nás ročně stojí přes 27 miliard korun,“ řekl Právu David Ondráčka. Myslí tím ale i korupci, kdy farmaceutické firmy uplácejí distributory, lékaře a lékárníky, aby preferovali jejich léky.
Ministryně zdravotnictví proto už připravila návrh, kde za takovéto jednání by měly být mnohem přísnější tresty. Dnes je to maximálně tři milióny korun. Novela by umožnila v případě, že se farmaceutická firma dopustila protiprávního jednání opakovaně, dát první sankci tři milióny a další ve výši poloviny ročního zisku.