Hlavní obsah

Vakcína proti H1N1 přichází pozdě, má ale pomoci při dalších vlnách epidemie

Právo, Novinky, Jiří Mach, Václav Pergl

Vakcíny proti prasečí chřipce se v pondělí ještě v mnoha ordinacích České republiky nedostávalo. Lékaři ale mají pochybnosti o jejím účinku, protože očkování zpravidla probíhá do vypuknutí epidemie, poté již znamená pro pacienta riziko. Vinou komplikovaného jednání mezi vládou a společnostmi, které vakcínu měly zajistit, se tak dostává vakcína k pacientům pozdě. Odborníci ale upozorňují, že vzhledem k předpokládaným dalším vlnám epidemie, by se význam očkování neměl podcenit.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze začalo očkování proti prasečí chřipce.

Článek

Obvodní lékařka pražské společnosti Medipra Alena Bendová Novinkám potvrdila, že vakcína proti pasečí chřipce přichází do českých ordinací pozdě. Stejně jako je tomu u očkování proti klasické chřipce, tak i očkování proti A (H1N1) se zpravidla ukončuje před vypuknutím epidemie.

Pokud totiž vakcínu přijme pacient, který už ve svém těle virus nosí, průběh nemoci se očkováním výrazně zhorší. 

Odpovědnost bude na samotných pacientech

"Nedostali jsme k tomu žádné informace,“ sdělila Novinkám Bendová. Vakcínu sice ordinace ještě neobdržela, ale o prospěšnosti její aplikace má silné pochybnosti. Podle ní se Česká lékařská komora vyjádřila, že si má o očkování svých pacientů rozhodnout každý doktor sám. Lékařům pak nezbývá, než přenést zodpovědnost dále na samotného pacienta. 

"Pacient je zodpovědný člověk. Já mu řeknu pro a proti a on se musí rozhodnout sám,“ řekla Bendová. 

Způsob přenosu
Onemocnění virem chřipky A (H1N1) se projevuje podobnými příznaky jako běžná sezónní chřipka člověka. Šíří se především kapénkovou formou při kýchání, kašlání a smrkání.
Inkubační doba se pohybuje mezi několika hodinami až třemi dny, je výjimečně je delší.
Období nakažlivosti je obvykle v 1. až 4. dnu nemoci, vzácně později.

Rath si svou kritikou naběhl 

Stínový ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) v pondělí kritizoval vládu, že selhala při zajišťování vakcíny proti prasečí chřipce s tím, že očkování přišlo pozdě a v současnosti potenciálním pacientům více uškodí, než pomůže.

Sám Rath přitom letos na konci července nebezepčí prasečí chřipky bagatelizoval s tím, že jde jen o mediální bublinu, která má pomoci prodejcům léků. Přípravu vakcinace proti viru přirovnal k přípravě na srážku s Měsícem. [celá zpráva]

Vakcína pomůže proti příštím vlnám epidemie

Vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku Martina Havlíčková ale význam očkování nesnižovala. "V případě této vakcíny to není jako u vakcíny proti klasické chřipce, že si ji vyrobíte a rozešlete," vysvětlila Havlíčková možné důvody zpoždění očkování.

Z historických údajů víme, že pandemie probíhá ve více vlnách.
Odbornice na chřipková onemocnění

"Z historických údajů ale víme, že pandemie probíhá ve více vlnách. Mluvilo se o tom, že v polovině první vlny se budou očkovat lidi, kteří to potřebují,“ uvedla Havlíčková s tím, že vzhledem k dalším vlnám epidemie tedy očkování  smysl.

Havlíčková doporučila, aby se lidé chránili před nákazou jako u klasické chřipky. To znamená konzumovat přiměřené množství vitamínů, nepřetěžovat organismus, dodržovat pitný režim a celkově se chránit. "Nemusím například chodit do biografu nebo nakupovat ve špičce v supermarketu. Je třeba se hlídat v tramvaji, dbát na osobní hygienu zejména rukou, kdo si chce koupit roušku, není nic proti tomu,“ doplnila Havlíčková.  

Jak snížit možnost nákazy
Vyhněte se kontaktu s ostatními lidmi, zůstaňte doma po celou dobu trvání infekčnosti, tedy sedm dní od začátku příznaků. Nechoďte do práce ani do školy.
Spěte (pokud je to možné) v oddělené místnosti, kterou pravidelně větráte, odpočívejte a dbejte na dostatečný příjem tekutin.
Při kašli, kýchání a smrkání si zakrývejte nos i ústa papírovým kapesníkem, který vždy po použití vyhoďte do uzavřeného odpadkového koše a poté si umyjte ruce po dobu alespoň 20 vteřin teplou vodou a mýdlem.
V případě, že dojde za tři dny od začátku onemocnění opětovně k vzestupu horečky, výrazným bolestem hlavy, dechovým obtížím, zvýšené dušnosti, abnormální intenzitě únavy – kontaktujte svého praktického lékaře.

Průvodní znaky onemocnění prasečí chřipkou

Počátek onemocnění se projevuje obvykle velmi rychlým nástupem typických příznaků: horečka 38–40 °C; třesavka a zimnice; únava a nevolnost; bolesti hlavy; očí; kloubů; svalů; světloplachost; rýma, bolesti v hrdle, kašel; bolest na hrudi; zácpa, průjem, zvracení.

Počátek onemocnění se projevuje obvykle velmi rychlým nástupem typických příznaků: horečka 38–40 °C; třesavka a zimnice; únava a nevolnost; bolesti hlavy; očí; kloubů; svalů; světloplachost; rýma, bolesti v hrdle, kašel; bolest na hrudi; zácpa, průjem, zvracení. Pokud máte některé z těchto příznaků a naopak nemáte závažná chronická onemocnění, zůstaňte v domácí izolaci.

Jak snížit možnost nákazy

Jak snížit možnost nákazy Vyhýbejte se kontaktu s nemocnými a místům s velkou koncentrací lidí, např. kina, divadla, supermarkety, výstavy, MHD apod.

Nepůjčujte si od ostatních mobilní telefony, sklenice, příbory.  

Nezdravte se podáváním ruky a líbáním.

Nedotýkejte se rukama obličeje a očí – sníží se tím riziko přenosu viru prostřednictvím rukou z kontaminovaných předmětů.

Myjte si ruce pravidelně a opakovaně mýdlem a pod tekoucí teplou vodou.

Pokud není voda a mýdlo k dispozici, doporučují se použít dezinfekční gely na alkoholové bázi nebo ubrousky napuštěné látkami s přídavkem alkoholu před jídlem, před krmením dětí, včetně kojení po přípravě potravin, po použití WC, po výměně pleny nebo pomáhání dítěti používat WC, po hře se společnými hračkami, před návštěvou a po návštěvě lidí, kteří jsou nemocní.

Dbejte na zvýšený přísun přirozených vitamínů obsažených zejména v ovoci a zelenině.

Dbejte na zvýšený přísun přirozených vitamínů obsažených zejména v ovoci a zelenině.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám