Hlavní obsah

Nalezení hrobu Anežky České může být kachna jednoho restaurátora

• Aktualizováno

Nedlouho poté, co se vynořila překvapivá zpráva o nalezení hrobu svaté Anežky České, po němž se už sedm století pátrá, se objevily zásadní nesrovnalosti zpochybňující nález. Restaurátor Denis Anfilov v úterý ohlásil, že radarový průzkum v pražském kostele svatého Haštala nasvědčuje objevu ostatků světice. Správce kostela Štěpán Filipec však sdělil Právu, že takovou zprávu nemá.

Foto: Stádníková Marie, ČTK

Řádová sestra Anna Koláčková s restaurátory Marií Stádníkovou a Denisem Anfilovem u údajného naleziště ostatků sv. Anežky před hlavním oltářem kostela sv. Haštala. Snímek je z dubna 2009.

Článek

"Nevíme o tom, že by se něco takového našlo,“ sdělil Právu Štěpán Filipec z Týnské farnosti, která má kostel pod svou správou. "Pan Anfilov ani v kostele nyní nic nerestauruje a nemá do něho přístup,“ řekl Filipec s tím, že kostel je uzavřen od roku 2002, kdy začaly opravy.

K tomu se přidal i hlavní kněz týnské farnosti Vladimír Kellner. Ten Českému rozhlasu potvrdil, že restaurátor Denis Anfilov v kostele nepracuje.

"Pan Denis Anfilov není člověk, který by byl kompetentní k vydávání těchto zpráv za farnost svatého Haštala. Navíc ani v objektu samotného chrámu nepracuje. Pan Anfilov pouze uvěřil dohadům řeholnice z Moravy, která tvrdí, že právě v tomto kostele by ostatky měly být uloženy. Tato zpráva se ho zmocnila tolik, že ji začal vydávat za realitu," uvedl duchovní.

Rastaurátor Anfilov v úterý sdělil ČTK, že radarový průzkum potvrdil možný nález předpokládané schránky s ostatky a insigniemi sv. Anežky Přemyslovny, a to jen dva dny před 20. výročím její kanonizace. Radar podle Anfilova potvrdil, že pod zemí se nejspíše ukrývá přibližně půl metru dlouhá truhla a dva kovové předměty. Mohlo se jednat o královskou pečeť a berlu abatyše, upřesnil restaurátor.

Informace vzbudila rozruch, protože v době jubilejního výročí pádu komunismu s sebou nesla nádech pověrčivé předzvěsti dobrých časů, které předvídá dávné proroctví.

Pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blahoslavené Anežky najdou.
Proroctví z 15. století

Hrob svaté Anežky České je dlouhodobě považován za ztracený, v povědomí mnohých lidí ale dlouho přežila představa, že Anežčin hrob je ukryt právě u svatého Haštala.  

Foto: Stádníková Marie, ČTK

Kostel sv. Haštala na Starém Městě v Praze, ve kterém byly údajně nalezeny ostatky sv. Anežky české.

Přestože je Anežka Přemyslovna historickou osobností, je její příběh opředen mnoha legendami a obestřen tajemstvím a zejména pro český národ má velký symbolický význam. Již od 15. století se připomíná proroctví, podle něhož "pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blahoslavené Anežky najdou".  

Dcera krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské Anežka Přemyslovna zvaná také Anežka Česká se stala patronkou českých zemí díky své solidaritě s chudými.

Po smrti roku 1282 byla pohřbena na svém působišti v pražském klášterním chrámu Na Františku. Její ostatky byly později přemístěny, ale není známo kam. Podle některých dohadů je odnesly řádové sestry prchající před husitským běsněním.  

Generální pardon pro Anežku

Z jejích ostatků zůstal údajně zachován jen zbytek spodní čelisti, která je v El Escorialu u Madridu, jeho pravost ale není potvrzena. Poslední zub z ní věnoval španělský král Juan Carlos v 90. letech vídeňským křižovníkům s červenou hvězdou a část z této čelisti má svatovítská kapitula.  

O její kanonizaci začala usilovat už její praneteř Eliška v roce 1328. Proces brzdilo i podle některých zdrojů ne zcela legitimní manželství jejích rodičů v době Anežčina narození. Hlavním důvodem průtahů byla ale také právě nemožnost objevit její ostatky. Dnes už existence ostatků není nutná, lze udělit generální pardon, který dostala i Anežka.  

Sv. Anežka vyměnila královskou korunu za službu nemocným a chudým
Pouť královské dcery ke svatosti byla trnitá. Po příkladu svatého Františka z Assisi se chtěla stát řeholnicí, měla však být politicky provdána. Požádala proto o pomoc papeže Řehoře IX., který nakonec sňatku zabránil.
V roce 1231 začala Anežka budovat na pozemcích u Vltavy, které jí daroval její bratr Václav I., mužský klášter minoritů a ženský klášter klarisek. V témže areálu Na Františku zřídila i špitál a útulek pro chudé a pocestné, kde sama obětavě pracovala. Organizace sociální pomoci se rozšířila také do jiných českých měst i do Slezska a Polska.
Ve špitále Na Františku vzniklo bratrstvo, které na její žádost roku 1237 změnil papež v samostatný řád - rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka se tak stala jedinou zakladatelkou mužského řeholního řádu a zároveň zakladatelkou jediného řádu, který vznikl na českém území.
V roce 1234 složila Anežka řeholní sliby a jako první královská dcera vstoupila do chudého řádu sv. Kláry. Několik měsíců poté se Anežka stala z rozhodnutí papeže abatyší kláštera Na Františku, jíž byla až do své smrti 2. března 1282.

Anežka Česká

Anežka Česká je patronkou nemocných, chudých a trpících. Bývá znázorňována s modelem kostela v ruce a v řeholních šatech s korunkou.

Anežka se v roce 1989 stala první českou světicí od roku 1720, kdy byl kanonizován Jan Nepomucký.

Za blahoslavenou ji prohlásil až v roce 1874 papež Pius IX., a to zásluhou pražského arcibiskupa, kardinála Bedřicha Josefa Schwarzenberka.

Kanonizaci provedl papež Jan Pavel II. ve Svatopetrské katedrále v Římě 12. listopadu 1989. Této historické události se v době, kdy v Československu vládl komunistický režim, účastnilo téměř 10 tisíc poutníků z Československa.

V České republice je slaven svátek sv. Anežky 13. listopadu v souvislosti s jejím svatořečením 12. listopadu.

V klášteře Na Františku, který je dnes po ní zván Anežský a který je považován za první gotickou stavbu v Čechách, v současné době vystavuje své sbírky Národní galerie.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám