„Čekám na stanoviska právníků, pak své rozhodnutí sdělím,“ řekl v pondělí Právu Raninec. Dodal, že se radí s několika renomovanými ústavními právníky, jejichž jména ale nechtěl prozradit.

„Jisté je, že v úterý ráno podám návrh novely platového zákona, podle kterého by případně poslanci měli až do konce volebního období pracovat za minimální mzdu, která je aktuálně 8000 korun,“ sdělil poslanec.

Tato novela by měla ve Sněmovně ležet pro případ, že by Ústavní soud na základě možné stížnosti některého z poslanců rozhodl o neplatnosti rozpuštění Sněmovny a poslance tak znovu vrátil do lavic. Sněmovna by se jí tak mohla okamžitě zabývat.

Od platu poslance se odvíjejí také nezdanitelné náhrady. Ačkoli je málo pravděpodobné, že by Sněmovna na něco podobného kývla, v případě schválení této změny by poslanci pobírali místo současných 9100 korun čistého na stravu a reprezentaci jen 1300 korun a místo 22 800 až 34 200 Kč čistého na dopravu jen 3200 až 4800 Kč čistého měsíčně.

Raninec si nepřeje napadání kvůli penězům

„Nechci, aby mě někdo osočoval z toho, že se nechci vzdát předčasně mandátu kvůli penězům,“ zdůvodnil svůj návrh Raninec. Ten stejně jako Melčák již do Sněmovny nekandiduje. Není vyloučeno, že oba podají stížnost k Ústavnímu soudu společně.

Ranincovi vadí bleskový způsob přijetí změny ústavy ve Sněmovně i v Senátu. „Novela předpokládá rozpuštění Sněmovny bez jakýchkoli podmínek, a tudíž je toto rozhodování podle mě nepředvídatelné pro adresáty, tedy jak pro politické strany, voliče, tak pro zákonodárce,“ tvrdí poslanec.

Dokladuje to tím, že kdokoli z poslanců může na jakékoli schůzi Sněmovny navrhnout její rozpuštění, poslanci se na tom třípětinovou většinou usnesou a prezident bude muset komoru rozpustit a vyhlásit volby za 50 dnů, aniž bude mít právo tento krok zvážit.

„Z toho také může plynout porušení ústavního práva volné soutěže politických stran, protože strany při tomto doplnění ústavy nemohou tušit, že někdo rozpuštění připravuje, a nemohou se na to přichystat,“ míní Raninec.