Článek
"Počkám, až celý legislativní proces skončí, pak se rozhodnu," řekl Právu Raninec.
"Bylo by pak na zváženou, zda zákon schválený parlamentem, není ve stejném rozporu s ústavou, jako ten, který Ústavní soud zrušil," řekl. Zatím se mu to prý tak jeví, ještě ale chce znát podrobný právní rozbor. Pokud by se jeho pochybnosti naplnily, považoval by za svou povinnost ústavní stížnost podat. Buď by to udělal sám, nebo společně s Melčákem. Tvrdí přitom, že mu nejde o to, aby se ve sněmovně déle udržel, ale o zachování "ústavní čistoty".
Zákonodárce zvolený původně za ODS, nyní nezařazený, pro novelu nehlasoval. Prosazoval, podobně jako zelení, názor, že by se mělo podrobněji analyzovat čtvrteční rozhodnutí soudu a teprve potom přijímat ústavní změnu. Chtěl, aby Sněmovna pro svůj konec využila jednu z dosavadních možností ústavy - neprojednat tři měsíce vládní návrh zákona spojený s vyslovením nedůvěry.
Tím by se plán většiny zákonodárců na předčasné volby, které by měly odblokovat situaci ve Sněmovně, podstatně zdržel.